# Dělnické hnutí a stávky na Kladensku

Dělnické hnutí v Kladně nevzniklo jako abstraktní politický směr. Vyrostlo z města, v němž velká část obyvatel pracovala v dolech, hutích a navazujících…

- Kanonická adresa: https://kladno.wiki/udalosti/delnicke-hnuti-a-stavky-na-kladensku
- Druh: historická událost
- Hlavní oblast: Průmysl, práce a podnikání
- Období: 1846–1918; 1918–1945
- Vydavatel: Mind Hackers by MHK Lab
- Vydáno: 2026-07-23T08:04:34.000Z
- Aktualizováno: 2026-07-23T08:04:34.000Z

# Dělnické hnutí a stávky na Kladensku

Dělnické hnutí v Kladně nevzniklo jako abstraktní politický směr. Vyrostlo z města,
v němž velká část obyvatel pracovala v dolech, hutích a navazujících provozech. Spory
o mzdy, pracovní režim a postavení zaměstnanců se proto rychle měnily ve veřejné
události: dotýkaly se rodinných příjmů, dopravy, radnice i bezpečnosti v ulicích.

## Průmyslový růst a první velký střet

Průmyslový rozmach druhé poloviny 19. století vytvořil početnou hornickou a hutnickou
vrstvu, ale neodstranil nejistotu práce ani nerovnost mezi vedením podniků a
zaměstnanci. Nejznámějším střetem této etapy bylo [Krvavé Boží tělo roku 1889](https://kladno.wiki/udalosti/krvave-bozi-telo-kladno-1889).

Konflikt začal stávkou na dole Mayrau a přenesl se do Kladna. V útocích na domy
ředitele Pražské železářské společnosti [Gottfrieda Bachera](https://kladno.wiki/osobnosti/gottfried-bacher)
a starosty [Josefa Hraběte](https://kladno.wiki/osobnosti/josef-hrabe) se spojily dvě roviny moci:
podniková správa dolů a městská samospráva. Následné represivní kroky ukázaly, že
pracovní spor neměl pro účastníky jen hospodářské důsledky.

## Od spolků k politické organizaci

Na přelomu století se dělnický život organizoval v odborech, politických stranách,
vzdělávacích a tělovýchovných spolcích i v dělnickém tisku. Ne každý takový spolek
byl stávkovou organizací. Dohromady však vytvářely prostředí, v němž se průmyslové
město dokázalo politicky mobilizovat. Jeho kulturní a organizační zázemí zachycuje
také [dělnická tělovýchova a DTJ Sparta Kladno](https://kladno.wiki/udalosti/delnicka-telovychova-a-dtj-sparta-kladno)
a článek o [kladenských médiích a dělnickém tisku](https://kladno.wiki/udalosti/kladenska-media-a-delnicky-tisk).

V této době nelze oddělit sociální dějiny od podoby města. Hornické kolonie,
Podprůhon, učiliště, spolkové domy a závodní provozy byly místy bydlení, práce i
politických schůzí. [Poldi](https://kladno.wiki/udalosti/hut-poldi-kladno) a [Vojtěšská huť](https://kladno.wiki/udalosti/vojtesska-hut-a-prazska-zeleznarska-spolecnost)
proto nejsou pouze kapitolami technických dějin.

## Prosinec 1920

Prosincová generální stávka roku 1920 byla největším politickým střetem této tradice.
Vyšla ze sporu o Lidový dům v Praze a rozkolu v sociální demokracii, na Kladensku se
však projevila zastavením dolů, hutí a dalších závodů. Dne 9. prosince se na
kladenském náměstí konal tábor lidu a vznikl ústřední revoluční výbor se sídlem v
Dělnickém domě.

Stávka skončila po zásazích státu; soud v roce 1921 řešil také kladenské radikály,
mezi nimi [Antonína Zápotockého](https://kladno.wiki/osobnosti/antonin-zapotocky). Její samostatný
průběh, dobové požadavky a politickou dohru zachycuje článek
[Prosincová generální stávka na Kladensku 1920](https://kladno.wiki/udalosti/prosincova-generalni-stavka-kladno-1920).

## Časová osa

| Období | Událost |
| --- | --- |
| druhá polovina 19. století | Růst dolů a hutí vytváří početné dělnické prostředí a pracovní konflikty. |
| 1889 | Stávka na Mayrau přerůstá v nepokoje známé jako Krvavé Boží tělo. |
| přelom 19. a 20. století | V Kladně se rozvíjí dělnické spolky, tisk, odbory a tělovýchova. |
| 1918–1920 | Poválečné hospodářské a politické napětí sílí. |
| prosinec 1920 | Generální stávka zasahuje doly, hutě a veřejný život Kladna. |
| 1921 | Soudní řízení uzavírá politickou dohru stávky. |

## Zápis v městské kronice

Pamětní kniha horního města Kladna řadí rok 1889 a hornickou stávku roku 1900 mezi zásadní události dělnického hnutí. Zápisy jsou dobovým městským souhrnem, proto je článek používá společně s odbornějšími texty ke Krvavému Božímu tělu a prosincové generální stávce.

## Zdroje

## Zdroje

- [Středočeská vědecká knihovna v Kladně — prameny k událostem Krvavého Božího těla 1889](https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0200579-Bacher-Gottfried-18381897/)
- [Eva Vlčková, Ladislav Nyš, Jiří Kopsa — 100 let prosincové generální stávky na Kladensku](https://institutcl.cz/blog/2020/11/30/kladno_100_let_od_prosincove_stavky_1920/)
- [Kladenský deník — první světová válka na Kladensku, díl 7](https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/serial-prvni-svetova-valka-na-kladensku-dil-7-20140725.html)
- [ČT24 — kladenští radikálové a prosincová stávka 1920](https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/ze-stavky-chteli-revoluci-kladenske-radikaly-pred-stoletim-resil-soud-zapotockeho-poslal-do-vezeni-343018)