# Milan Babuška Milan Babuška byl český architekt, pedagog a hudebník narozený v Dubí u Kladna. Odborné profily ho řadí k výrazným projektantům školních, průmyslových,… - Kanonická adresa: https://kladno.wiki/osobnosti/milan-babuska - Autor: Redakce Kladno Wiki - Redakční metodika: https://kladno.wiki/metodika - Druh: životopis - Hlavní oblast: Průmysl, práce a podnikání - Období: 1846–1918; 1918–1945; 1945–1989 - Vydáno: 2026-07-23T08:04:34.000Z - Aktualizováno: 2026-09-01T06:39:19.000Z # Milan Babuška `20. listopadu 1884, Dubí u Kladna - 17. října 1953, Praha` Milan Babuška byl český architekt, pedagog a hudebník narozený v Dubí u Kladna. Odborné profily ho řadí k výrazným projektantům školních, průmyslových, lázeňských a veřejných staveb první poloviny 20. století. Dětství prožil v Unhošti, studoval na rakovnické reálce, architekturu absolvoval na české technice v Praze a vedle ní se věnoval hře na housle. Jeho nejznámějším dílem je dvojice muzejních budov na pražské Letné: Národní technické muzeum a Národní zemědělské muzeum. ## Rodina, Dubí, Unhošť a studium Biografický slovník českých zemí uvádí Babuškovo narození `20. listopadu 1884` v Dubí u Kladna. V části architektonických databází se objevuje i rok `1880`, proto je v článku použito datování z biografického slovníku. Otec byl železniční inženýr a patřil k projektantům Buštěhradské dráhy. Rodinné prostředí tak Babušku spojovalo s technickou modernizací už před vlastním studiem architektury. Narodil se v Dubí, dětství prožil v Unhošti, navštěvoval reálku v Rakovníku a poté českou techniku v Praze. Na České vysoké škole technické studoval pozemní stavitelství a architekturu. Architektonický manuál jmenuje mezi jeho profesory Josefa Schulze a Adolfa Liebschera, tedy autory spojené ještě s historizující a konzervativnější architektonickou školou. Babuška zároveň absolvoval hudební konzervatoř, hrál na housle, založil symfonický orchestr složený převážně z techniků a zhruba rok vedl společné hudební těleso vzniklé spojením tohoto orchestru s Akademickým orchestrem a Akademickým pěveckým sborem. Biografický slovník ho uvádí také jako hostujícího dirigenta České filharmonie. ## Pedagog, doktorát a vlastní projekční praxe Roku `1911` byl jmenován profesorem Státní průmyslové školy v Jaroměři. V roce `1914` získal doktorát technických věd. Po vypuknutí první světové války narukoval a po válce byl roku `1919` přeložen na První státní průmyslovou školu v Praze. Pedagogická etapa skončila roku `1923`, kdy opustil státní službu, složil u Zemského úřadu autorizační zkoušku a založil vlastní projektantskou praxi. Souběh školy a soukromých projektů byl pro Babušku důležitý. Už v době profesorského působení se účastnil architektonických soutěží a postupně se stal projektantem veřejných zakázek. Podle Biografického slovníku českých zemí se podílel na vzniku časopisu `Architekt`, byl členem spolku Mánes a Svazu výtvarných umělců. Nešlo tedy jen o technického stavitele; pohyboval se v odborných a výtvarných institucích české architektury. ## Soutěže, školy a sokolovny První výraznější soutěžní úspěch zaznamenal roku `1911` u návrhu dívčí školy v Jaroměři. Roku `1920` získaly jeho variantní návrhy první až třetí cenu v soutěži na spořitelnu v Německém Brodě. V letech `1921-1922` zvítězil v soutěži na sokolovnu v Hradci Králové, která se uskutečnila až na konci desetiletí, a v letech `1922-1924` navrhl a realizoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou. Na královéhradeckou sokolovnu navázaly soutěže na sokolovny v Roudnici nad Labem, Náchodě a Opavě. Roudnická sokolovna byla realizována v letech `1929-1930`, náchodská v roce `1930`. Ve stejném roce navrhl a realizoval poštu v Náchodě. Školní stavby byly jedním z Babuškových hlavních oborů. Královéhradecký architektonický manuál uvádí soutěže na chlapeckou a dívčí školu ve Strakonicích, dívčí školu v Turnově, školu v Unhošti, měšťanskou školu v Ratajích nad Sázavou, školu v Polici nad Metují a další zakázky. Realizovaná byla škola v Hevlíně u Znojma, česká škola v Dolních Bludovicích a podle seznamu děl také školy ve Vyšším Brodě, Teplicích, Lanškrouně, Rokycanech a Strakonicích. Biografický slovník připomíná, že školní budovy podle jeho projektů vznikly také mimo české země, v polském Zdobunově a v bulharském Vojvodově. Těžiště jeho práce leželo ve veřejné infrastruktuře: školy, sokolovny, spořitelny, lázeňské budovy, průmyslové stavby, vojenské objekty a regulační nebo urbanistické návrhy. V tom se Babuška liší od architekta spojeného s jednou ikonickou stavbou. Jeho práce měla šířku projektanta, který uměl obsloužit školství, průmysl, lázeňství i městské veřejné budovy. ## Školy, lázně, průmysl a Letná Královéhradecký architektonický manuál uvádí, že v letech `1923-1926` a znovu roku `1936` pracoval na lázeňských budovách ve Velichovkách a navrhoval také lázeňské budovy pro Jáchymov. Do jeho práce patřily přestavby a dostavby, například pražský dům na Malé Straně nebo adaptace usedlosti Jenerálka v Dejvicích. Průmyslová a technická rovina je u Babušky silná. Projektoval průmyslové budovy železáren v Podbrezové, soubor budov pro Masarykův hlubinný důl v Břešťanech u Mostu a roku `1937` také budovy pro vojenské letiště u Trenčína. Tato část díla spojuje architekturu s hospodářskou modernizací a s typem staveb, které měly provozní nároky, nikoli jen reprezentační fasádu. Komplex Národního technického muzea a Národního zemědělského muzea na pražské Letné navrhoval v letech `1935-1937`; stavby vznikaly v letech `1937-1940`. Stylově se pohyboval mezi dekorativnějšími a historizujícími polohami, purismem, monumentálnější veřejnou architekturou a pozdější prací s kompozicí hmoty. Jeho projekty proto nejdou zúžit na jedinou stylovou nálepku. ## Letenská muzea Dvojice muzejních budov na Letné je Babuškovo nejznámější uskutečněné dílo. Soutěž proběhla roku `1935`; podle Architecture Week byli po soutěži osloveni čtyři ocenění architekti a zvítězil Babuška. Místo jedné budovy vznikly dvě samostatné stavby: Národní technické muzeum a Národní zemědělské muzeum. Památkový katalog uvádí Národní technické muzeum jako stavbu podle Babuškova projektu z let `1935-1937`, realizovanou v letech `1938-1941`. Zvláštní konstrukční rovinou byla dopravní hala s ocelovou rámovou konstrukcí, kterou dodala Báňská a hutní společnost. Umělecké památky Praha popisují Národní zemědělské muzeum jako projekt z let `1935-1937`, realizovaný v letech `1937-1939`; po otevření budovu využíval wehrmacht, od roku `1950` Stavoprojekt a muzeum se do ní vrátilo až roku `1993`. ## Styl a postavení v architektuře Babuškův styl nelze uzavřít do jedné nálepky. Architektonické manuály popisují široký rejstřík: ve dvacátých letech používal dekorativní i historizující formy, zároveň navrhoval podle principů purismu. První návrh hradecké sokolovny měl strojově čistý výraz s hladkými fasádními plochami a režným zdivem, zatímco náchodská pošta směřovala k monumentálnější veřejné architektuře. Letenská muzea už ukazují znalost avantgardních principů, ale bez opuštění kompozice hmoty a členění fasády. Babuška patřil k architektům, kteří zajišťovali velkou část veřejné stavební sítě meziválečného státu. Neproslavil se rodinnými vilami ani jedinou soukromou ikonou, ale školami, sokolovnami, spořitelnami, lázeňskými a průmyslovými stavbami. Tato profesní poloha vysvětluje, proč je jeho jméno rozptýlené v regionálních architektonických manuálech a památkových záznamech po celé republice. ## Rodina a hudební stopa ## Časová osa - `1884`: narodil se v Dubí u Kladna. - `dětství`: prožil v Unhošti. - `studium`: po rakovnické reálce odešel na architekturu na české technice v Praze. - `1903`: začal studovat architekturu na české technice v Praze. - `1910`: jeho technický symfonický orchestr se spojil s akademickým orchestrem a pěveckým sborem. - `1911`: byl jmenován profesorem Státní průmyslové školy v Jaroměři. - `1914`: získal doktorát technických věd. - `1919`: byl přeložen na První státní průmyslovou školu v Praze. - `1921-1922`: zvítězil v soutěži na sokolovnu v Hradci Králové. - `1922-1924`: navrhl a realizoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou. - `1923`: opustil státní službu, složil autorizační zkoušku a založil vlastní projekční praxi. - `1923-1926`: pracoval na lázeňských budovách ve Velichovkách. - `1929-1930`: byla realizována sokolovna v Roudnici nad Labem. - `1930`: vznikla náchodská sokolovna a pošta. - `1935-1937`: navrhl komplex Národního technického muzea a Národního zemědělského muzea na Letné. - `1937-1941`: vznikaly letenské muzejní budovy. - `1937`: projektoval budovy pro vojenské letiště u Trenčína. - `1953`: zemřel v Praze. ## Zdroje ## Zdroje - [Biograficky slovnik ceskych zemi - Milan Babuska](https://biography.hiu.cas.cz/wiki/BABU%C5%A0KA_Milan_1884%E2%80%931953) - [Kralovehradecky architektonicky manual - Milan Babuska](https://kam.hradcekralove.cz/architekt/121-milan-babuska) - [Archiweb - Milan Babuska](https://www.archiweb.cz/milan-babuska) - [Architektonicky manual - Milan Babuska](https://www.architektonickymanual.cz/milan-babuska/p960) - [Pamatkovy katalog - Narodni technicke muzeum](https://www.pamatkovykatalog.cz/muzeum-narodni-technicke-3058861) - [Umelecke pamatky Praha - Narodni zemedelske muzeum](https://umeleckepamatky.udu.cas.cz/objekt/210-narodni-zemedelske-muzeum) - [Architecture Week - Narodni technicke a Narodni zemedelske muzeum](https://www.architectureweek.cz/narodni-technicke-a-narodni-zemedelske-muzeum/)