# Marta Jiráčková

Hudební skladatelka narozená v Kladně, absolventka pražské konzervatoře, rozhlasová hudební režisérka a autorka symfonické, komorní, vokální, scénické a elektroakustické hudby.

- Kanonická adresa: https://kladno.wiki/osobnosti/marta-jirackova
- Autor: Redakce Kladno Wiki
- Redakční metodika: https://kladno.wiki/metodika
- Druh: životopis
- Hlavní oblast: Kultura, školství a městská paměť
- Období: 1918–1945; 1945–1989; 1989–1997; 1998–2004; 2004–2014; 2014–2020; 2020–současnost
- Vydáno: 2026-07-23T08:04:34.000Z
- Aktualizováno: 2026-09-01T06:39:19.000Z

# Marta Jiráčková

`22. března 1932, Kladno`

Marta Jiráčková je česká hudební skladatelka, pedagožka a někdejší hudební
režisérka Československého rozhlasu. Narodila se v Kladně, maturovala na kladenském
reálném gymnáziu, vystudovala pražskou konzervatoř a v české hudbě se prosadila
symfonickou, komorní, vokální, scénickou a elektroakustickou tvorbou.

## Kladno a první vzdělání

Český hudební slovník uvádí, že se Marta Jiráčková narodila `22. března 1932` v
Kladně a po maturitě na místním reálném gymnáziu pokračovala na pražské konzervatoři.
Musicbase doplňuje, že vyrůstala v rodině s živým vztahem k umění. Kladenská etapa
u ní tedy není jen jedním biografickým údajem; zahrnuje také školu, z níž přešla do
profesionální hudební přípravy.

Na pražské konzervatoři studovala dirigování u Bohumila Špidry a skladbu u Emila
Hlobila. Absolventskou prací byla `Suita pro symfonický orchestr`, uváděná s rokem
`1958`; některé profily zároveň zmiňují absolutorium v roce `1959`. V té době byla
její hudební orientace podle odborných profilů soustředěná k dílu Johanna Sebastiana
Bacha, Josefa Suka a Antona Brucknera.

## Československý rozhlas

Po konzervatoři nastoupila do Československého rozhlasu jako hudební režisérka.
Tato etapa měla pro její tvorbu mimořádný význam. Rozhlas nebyl pouze zaměstnáním,
ale laboratoří práce se zvukem: s mikrofonem, prostorem, hlasem, montáží,
zvukovou barevností a dramatickým účinkem hudby.

Musicbase i Umělecká beseda zdůrazňují, že rozhlasová zkušenost rozšířila její
hudební obzor a dala jí praktické porozumění sonické složce hudebního vyjadřování.
Právě odtud vede přímá cesta k jejím pozdějším elektroakustickým skladbám a ke
scénické hudbě pro rozhlas a televizi.

## Alois Hába, Václav Jiráček a návrat ke kompozici

V letech `1962-1964` studovala soukromě moderní harmonii a skladbu u Aloise Háby.
Hába patřil k osobnostem české moderny a mikrotonální hudby; u Jiráčkové tato
zkušenost otevřela cestu k novějším kompozičním postupům a ke svobodnějšímu
zacházení s hudebním materiálem.

V šedesátých letech se její dráha změnila i osobně. Byla manželkou dirigenta
Václava Jiráčka, který tragicky zemřel v roce `1966`. Odborné profily uvádějí, že
po jeho smrti se k soustavné skladbě vracela v sedmdesátých letech. Důležitou roli
mělo také přátelství se skladatelkou Slávou Vorlovou, které Musicbase označuje za
jeden z hlavních podnětů jejího návratu ke kompozici.

## JAMU a sedmdesátá léta

Ve druhé polovině sedmdesátých let pokračovala v postgraduálním studiu kompozice na
brněnské Janáčkově akademii múzických umění. Český hudební slovník uvádí studium u
Ctirada Kohoutka a Aloise Piňose v letech `1976-1978`. Právě tito pedagogové ji
spojili s brněnským prostředím, které kladlo důraz na soudobé kompoziční myšlení,
strukturu, experiment a práci se zvukovou představou.

Sedmdesátá léta jsou pro Jiráčkovou rozhodujícím obdobím. Do hudebního života
vstoupila jako zralá autorka a začala vytvářet díla, která už nesla její vlastní
rukopis: symfonické skladby, vokální kompozice, komorní hudbu, hudbu pro rozhlas a
později elektroakustické projekty.

## Orchestrální a komorní dílo

Český hudební slovník i Wikipedie uvádějí výběr jejích orchestrálních skladeb.
Patří k nim `Konfese Slávy Vorlové` z roku `1973`, symfonie `Nanda Devi` z roku
`1979`, `Ave Seikilos` z roku `1983`, `Motýlí efekt` z roku `1984`, druhá symfonie
`Silbo` z let `1986-1987` a `Hodina skladby` z roku `1988`.

Tyto tituly ukazují šířku námětů. Umělecká beseda připomíná, že `Nanda Devi`
vychází z tragického osudu mladé horolezkyně Nandy Devi Unsoeldové. U `Silba`
zmiňuje archeolingvistické zájmy a dávný prajazyk. Jiráčková tedy nepracovala jen s
abstraktní hudební konstrukcí, ale také s příběhy, obrazy, kulturními odkazy a
filozofickými tématy.

V komorní tvorbě se objevují `Čtyři preludia, interludium a postludium pro klavír`,
`Variace na ukradené téma`, `Tři písně beze slov`, `Imago vitae`, `Variace na
politiku královny Hatšepsovet`, cyklus `Dodekaria`, `Těžiště lidskosti`, `Olbramovy
Evy`, `Tři obrazy Edvarda Muncha` a `Růžová pivoňka`. Musicbase u řady skladeb
dokládá také dostupnost partitur nebo nahrávek v Hudebním informačním středisku a
Českém rozhlase.

## Hlas, vokální skladby a žena v hudbě

Jedním z poznávacích znaků Jiráčkové je práce s lidským hlasem. Český hudební
slovník píše, že vokální složka je pro ni důležitá právě jako hudební nástroj.
Nejde jen o tradiční zpěv, ale o hlas jako barvu, gesto, nositele významu i součást
zvukové struktury.

Do této linie patří `Lók Gít`, `Jen tak` na texty Jacquese Préverta, `Já, Charles
Lounsbury`, `Osm divů světa`, `De corde` nebo `Svatý Václave`. Musicbase zároveň
připomíná, že po výchově dvou dcer mohla Jiráčková v tvorbě osobněji promýšlet roli
žen v uměleckém procesu. Téma ženy se výrazně objevilo například v elektroakustické
baletní variaci `Pětkrát žena`.

## Elektroakustická hudba

Od konce sedmdesátých let se věnovala elektroakustické tvorbě. Český hudební slovník
uvádí skladby `Ukolébavka`, `Loď bláznů`, `Výhledy z balkonu`, `Včely a slunečnice`,
`Pětkrát žena`, `Pura sub nocte`, `Letní slunovrat` a `Sedm pyramid`.

Tato vrstva jejího díla přímo navazuje na rozhlasovou zkušenost. Elektroakustická
hudba pracuje se zvukem jinak než koncertní symfonie nebo komorní skladba: využívá
záznam, montáž, prostorovou představu, elektronickou barvu a možnost přetvářet hlas
nebo instrumentální zvuk. Jiráčková v ní spojila kompoziční školení s praktickým
rozhlasovým sluchem.

## Ocenění a uznání

Skladba `Loď bláznů` získala v roce `1992` Výroční cenu Českého hudebního fondu.
Umělecká beseda, Musicbase i Wikipedie zároveň uvádějí úspěch skladby `Pura sub
nocte` v mezinárodní soutěži `Musica Nova 98`, kde se umístila druhá; první cena
nebyla udělena.

Tato ocenění se týkají právě elektroakustické oblasti, v níž Jiráčková dokázala
navázat na moderní zvukové postupy a současně si udržet vlastní témata: ženskou
zkušenost, hlas, filozofii, obraznost a dramatickou stavbu.

## Scénická hudba, televize a pedagogická práce

Vedle koncertních skladeb komponovala scénickou hudbu pro rozhlas a televizi. Česká
televize ji vede jako hudební skladatelku a u pořadu `Soví hnízdo` uvádí její hudbu.
Rozhlasová a televizní vrstva je u ní přirozená, protože vychází z každodenní praxe
hudební režisérky.

Ve veřejných zdrojích je uváděna také jako hudební pedagožka. Pedagogická rovina
doplňuje obraz skladatelky, která nepůsobila jen skrze partitury, ale i přes
instituce, rozhlasovou práci, přenos znalostí a české prostředí soudobé hudby.

## Kladno

Jiráčková se narodila v Kladně a v Kladně maturovala na reálném gymnáziu. Další
profesní dráha už vedla hlavně přes Prahu, Československý rozhlas a Brno. Pro
kladenskou kulturní historii je důležitá jako autorka, která z místního školního
zázemí vstoupila do celostátní hudební kultury a do oblasti, která bývá v
regionálních přehledech snadno zastíněna divadlem, literaturou nebo populární hudbou.

## Časová osa

- `1932`: narodila se 22. března v Kladně.
- `po maturitě`: z kladenského reálného gymnázia přešla na pražskou konzervatoř.
- `1958`: absolventská `Suita pro symfonický orchestr`.
- `1959`: po absolutoriu konzervatoře nastoupila do Československého rozhlasu.
- `1962-1964`: soukromě studovala moderní harmonii a skladbu u Aloise Háby.
- `1966`: tragicky zemřel její manžel, dirigent Václav Jiráček.
- `1972-1973`: vznikaly rané vokální a komorní skladby, mimo jiné `Lók Gít` a `Čtyři preludia`.
- `1973`: `Konfese Slávy Vorlové`.
- `1976-1978`: postgraduální studium kompozice na JAMU u Ctirada Kohoutka a Aloise Piňose.
- `1979`: první symfonie `Nanda Devi`.
- `1983`: skladba `Ave Seikilos`.
- `1986-1987`: druhá symfonie `Silbo`.
- `1991-1992`: elektroakustická díla `Loď bláznů`, `Výhledy z balkonu`, `Včely a slunečnice` a `Pětkrát žena`.
- `1992`: `Loď bláznů` získala Výroční cenu Českého hudebního fondu.
- `1998`: `Pura sub nocte` získala druhé místo v soutěži Musica Nova 98.
- `2007`: Umělecká beseda uvádí vokálně-instrumentální skladbu `There You Go` na slova Davida Howarda.

## Zdroje

## Zdroje

- [Wikipedie - Marta Jirackova](https://cs.wikipedia.org/wiki/Marta_Jir%C3%A1%C4%8Dkov%C3%A1)
- [Cesky hudebni slovnik osob a instituci - Marta Jirackova](https://slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=442)
- [Umelecka beseda - Marta Jirackova](https://www.umeleckabeseda.cz/jirackova-marta-)
- [Musicbase - Jirackova Marta](https://www.musicbase.cz/composers/371-jirackova-marta/)
- [Ceska televize - Marta Jirackova](https://www.ceskatelevize.cz/lide/marta-jirackova/)
- [Unearthing The Music - Marta Jirackova](https://database.unearthingthemusic.eu/Marta_Jir%C3%A1%C4%8Dkov%C3%A1)