Kanonická adresa: https://kladno.wiki/kronika/prvni-republika [← Pamětní kniha Kladna](https://kladno.wiki/udalosti/kronika-mesta-kladna-1922-1947) # První republika Samospráva, volby, nezaměstnanost, veřejné kuchyně, knihovna, muzeum, divadlo, sport, Sokol, SK Kladno, doprava a každodenní život města. ## Souvislý přepis kroniky U každé části přepisu je odkaz na originální snímek v eBadatelně. část V ### První republika Samospráva, volby, nezaměstnanost, veřejné kuchyně, knihovna, muzeum, divadlo, sport, Sokol, SK Kladno, doprava a každodenní život města. Počátkem ledna zavítal do Kladna pěvecký sbor Podkarpatských učitelů a koncertoval v městském divadle. Zájezd provázel starosta města Užhorodu Konstantin Hrabar. Hasičská župa kladenská slavila počátkem ledna čtyřicet let trvání. Členové hasičského sboru Václav Gürtler a František Pech byli za čtyřicetiletou věrnou hasičskou službu vyznamenáni zlatou medailí a diplomem. Dne 17. ledna zemřel zdejší rabín Pollák ve věku 69 let. Působil zde dvacet let a na reálce byl mimořádným profesorem němčiny. Dne 23. ledna zemřel senior profesorského sboru zdejší reálky Václav Pouč. Byl oblíbeným biologem u profesorů i studentů a na reálce působil od 1. září 1905. Středočeská filharmonie účinkovala 18. ledna v sále Lucerny v Praze při smuteční tryzně pořádané na paměť horníků zahynulých na dole Nelson na Mostecku. Hrána byla Foerstrova hornická předehra a Beethovenova třetí symfonie. V Lidovém domě se konal sjezd sociálně demokratického studentstva za přítomnosti ministra školství. Výbor pro obranu obyvatelstva konal leteckou sbírku, při níž bylo vybráno 56 516 Kč. Poldina huť darovala mimo to 120 000 Kč. Počátkem února nastoupil po dosavadním veliteli uniformované stráže bezpečnosti panu Kynclovi, který odešel do výslužby, nový velitel policejní revírní inspektor František Soukup z Prahy. Okresní školní inspektor Josef Pungrác odešel po více než třináctiletém působení do výslužby. Městská rada se 8. února usnesla protestovat proti chystanému zrušení učitelských ústavů. Ředitelem zdejšího učitelského ústavu byl jmenován profesor František Kleiner, dosavadní správce téhož ústavu. Studující uspořádali na jeho počest 3. března umělecký večer v hotelu u Bílého beránka. Dne 13. února zemřel náhle v Poděbradech na srdeční chorobu stavitel Staňul, který nedávno dokončil novostavbu mateřské školy. Dne 20. února se nad Kladnem přehnala prudká sněhová bouře, která způsobila značné škody na majetku. K úrazu nepřišel nikdo. Občanská záložna slavila sedmdesáté výročí svého trvání. Založena byla roku 1864. Ředitel Karel Kondelík obdržel za své služby stříbrnou medaili a diplom Obchodní a živnostenské komory v Praze. Dne 4. března uspořádal výbor pro obranu obyvatelstva v biografu Korso přednášku Huga Paukerta z Prahy na téma bojových plynů, jejich účinků na lidský organismus a první pomoci při otravách. Dne 8. března začal působit nově jmenovaný okresní školní inspektor Jan Ryšavý. Dne 11. března uspořádala středočeská župa Nezávislé jednoty československých legionářů v sále biografu Sokol manifestační projev pro národní brannost a československou jednotu. Poznámka k obsahu Sken 151 otevírá rok 1934. Kronika spojuje místní kulturní provoz, výročí hasičské župy, úmrtí osobností školství a židovské obce a zároveň zapisuje rostoucí důraz na civilní obranu. Nejdůležitější veřejnou stopou je sbírka na leteckou obranu obyvatelstva: ve městě se vybralo 56 516 Kč a Poldina huť přidala 120 000 Kč. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/151) Dne 19. března pořádala Československá jednota v Kladně přednášku profesora lidové univerzity v Praze N. P. Savičského na téma Rusko a Československo v hospodářském životě. Při letošních oslavách prezidentových narozenin promluvil slavnostní řečník v městském divadle MUDr. Fořtík. Na závěr byla provedena Smetanova opera Hubička. Za měsíc únor bylo v Kladně uvařeno pro nezaměstnané 33 375 obědů po 1,25 Kč, pro školní dítky 11 174 obědů po 88 haléřích, v mateřské škole 2814 obědů po 1,02 Kč a 773 svačin. Dne 31. března bylo na Bílou sobotu provedeno mírové Červeného kříže. Slavnost konána byla v 10 hodin v biografu Korso a ve 12 hodin byla dvouminutovým klidem uctěna památka padlých. Počátkem dubna odešel z Kladna dosavadní přednosta berní správy Dr. Arnošt Hebeda a na jeho místo nastoupil Dr. Reinhart. Sokol a legionářské jednoty vzpomněly pietně výročí tragické smrti Štefánikovy. První květen byl slaven jako jindy průvody a tábory lidu. Komunistický tábor byl rozpuštěn. Volba prezidentova byla v celém městě radostně přijata. Rudolf Kratochvíl ukončil definitivně divadelní sezonu. Divadlo bylo zadáno pro příští sezonu řediteli K. Rodenovi. Dne 6. května zemřel dlouholetý administrativní ředitel nemocnice František Choura. Dne 13. května oslaven byl pietně svátek matek. Dne 19. a 20. května oslavoval hudební podpůrný spolek Cecilie padesáté výročí svého trvání. Dne 26. a 27. května se konaly pietní slavnosti na paměť bitvy u Lipan. Při táboru na Wilsonově náměstí byla provedena Smetanova symfonická báseň Tábor. Dne 2. června konala zdejší Dělnická tělocvičná jednota slavnostní tělocvičnou akademii na cyklistickém hřišti za účasti okolních jednot. Dne 3. června bylo veřejné cvičení DTJ na dělnickém stadionu. Celková bilance vyvařování obědů pro nezaměstnané od 11. prosince 1933 do konce dubna 1934 byla tato: pro dospělé nezaměstnané bylo vydáno 158 186 obědů, pro školní mládež 53 363 obědů, v mateřské škole 15 119 obědů a 12 495 svačin. Celkový náklad činil 274 373 Kč. SK Kladno se účastnilo celostátní ligy o středoevropský pohár. Dne 17. června hrálo v Kladně s milánským klubem Ambrosiana 1:1. Příští neděli hrálo v Miláně s týmž klubem a vyhrálo 3:2. Dne 1. července oslavilo společenstvo řezníků a uzenářů čtyřicáté výročí svého trvání. Na budově jatek byla zasazena pamětní deska. Poznámka k obsahu Sken 152 ukazuje rok 1934 jako rok hluboké sociální krize i živého spolkového a sportovního života. Nezaměstnanost se v kronice promítá konkrétními čísly: od prosince 1933 do konce dubna 1934 město a sociální instituce vydaly přes 158 tisíc obědů dospělým nezaměstnaným a další desítky tisíc jídel dětem. Vedle toho kronika zapisuje oslavy, tělovýchovu, činnost DTJ a mezinárodní fotbalové úspěchy SK Kladno proti milánské Ambrosianě. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/152) Zdejší Dělnická tělocvičná jednota se účastnila v hojném počtu třetí dělnické olympiády v Praze. První červencový den byl dnem žactva, 4. července se konala dorostenecká akademie ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Středočeská filharmonie hrála pod taktovkou Smetanovy symfonické básně Vltava a Z českých luhů a hájů a Dvořákovu Husitskou a Bohatýrskou. Produkce byla vysílána rozhlasem do celé republiky. Při oslavě Husovy památky dne 5. července promluvil v Hronici pan Dr. Heller z Prahy. Archiv městský, který dosud byl v radnici v půdní místnosti, přestěhován byl do zámku. Místnost je klenutá a lépe vyhovuje zákonné ochraně. Dne 17. srpna zemřel řídící učitel Jan Novotný. Působil v Kladně od roku 1878 a roku 1924 odešel na odpočinek. Byl dlouho tajemníkem okresního školního výboru. Dne 20. srpna zemřel ředitel měšťanských škol v. v. Antonín Sládeček. Byl rodákem z Dobrovice a napsal dějiny svého rodiště. V posledních letech byl správcem muzejních sbírek. Dne 1. a 2. září se konaly na letišti jezdecké závody za účasti závodníků z řad vojska, sokolstva a selské jízdy. Prvního září zahájil nový divadelní ředitel Karel Roden novou divadelní sezonu Lehárrovou operetou Skřivánek zpívá. Předtím hostoval divadelní soubor po celý měsíc ve Slaném. Primář zdejší nemocnice docent Bohuslav Niederle byl jmenován profesorem chirurgie Karlovy univerzity v Praze. SK Kladno pořádalo v měsíci srpnu fotbalový sportovní zájezd do Chicaga v Americe. Mužstvo odjelo pod vedením Saluse a Klabíka a po úspěchu se vrátilo domů 3. října. Přivítáno bylo už v Chebu. V Praze přivítali sportovce za město Kladno náměstek starosty Pavel, předseda senátu Soukup a za fotbalový odbor SK Kladno MUDr. Sladký. Průvod aut projel přes Kročehlavy, kladenské náměstí a Masarykovu třídu až ke kavárně Sport. Dne 17. října byla v městském divadle za účasti všech kulturních korporací tryzna za oběti marseilleské tragédie, srbského krále Alexandra a francouzského ministra Barthoua. Dne 18. října provedli žáci měšťanské školy v Knidovicích u příležitosti stého narození skladatele Blodka jednoaktovku jeho opery V studni. Tyto dny zanikla v Kladně Beseda Budislav, která od roku 1860 vedla kulturní život hudební, divadelní i pěvecký. Vykonala kus poctivé práce národní a buditelské v době, kdy kulturní a umělecký život byl ještě v plenkách. Poznámka k obsahu Sken 153 patří k nejsilnějším kulturně-spolkovým stranám roku 1934. Vedle dělnické olympiády a mezinárodního fotbalového zájezdu SK Kladno do Chicaga obsahuje praktickou správní zprávu: městský archiv byl přestěhován z půdy radnice do vhodnější klenuté místnosti v zámku. Závěr strany je významný pro dějiny místních spolků: kronikář zapisuje zánik Budislavi, starého kulturního spolku působícího od roku 1860. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/153) Učitelstvo okresu kladenského připojilo se k učitelstvu slánskému a počalo vydávat Vlastivědný sborník, který již ve Slaném vychází dvanáct roků. Oslavy 120. narozenin zdejšího rodáka a buditele Václava Štulce pod protektorátem městské rady konaly se 13. října večer v katolickém domě a 14. října dopoledne ve dvoře domu číslo 54, kde se Štulc narodil. Na domě byla odhalena pamětní deska, dílo akademického sochaře Jaroslava Volfa, kterou starosta Karel Kindl převzal do majetku a ochrany města. Dne 20. října pořádal místní spolek filatelistů pod protektorátem policejního rady Dr. Jaroslava Petra zajímavou a rázovitou výstavu. Pietní odhalení pomníku Antonínu Čermákovi, profesorovi zdejší reálky, jenž padl jako dobrovolník kladenské setniny na Slovensku, konalo se 21. října v zahradě zdejší reálky v Kladně. Pomník je dílem stavitele Zbořila a provedení obstaral sochař Jaroslav Volf. Dne 28. října byla v městském divadle uvedena Kovařovicova opera Psohlavci. Před ní promluvil starosta města. Druhého dne šel slavnostní průvod městem na náměstí, kde promluvili Dr. Ignác Háj za revoluční Národní výbor, MUDr. Zdeněk Fořtík za legionáře a redaktor Josef Martínek za americký odboj. Ze služeb Pražské železářské společnosti vystoupili 15. listopadu generální ředitel Ing. Václav Sýkora a ředitel MUDr. Zdeněk Maloch. Místo generálního ředitele v Praze byl pověřen zatím Kašpar a dosavadní ředitel kladenských železáren Geiber. Ředitelem kladenských železáren byl jmenován Ing. Votruba. Dne 28. listopadu byl pořádán výborem obrany obyvatelstva nálet na Kladno. Účelem bylo vyzkoušení chodu pasivní obrany obyvatelstva. Tři bombardovací letadla přiletěla od Slaného a bombardovala město. Dělnostřelecký klub zahájil palbu z protiletadlových děl; hasičstvo, samaritáni a pomocný personál byli na svých místech a konali první povinnost. Přítomna byla Alice Masaryková. Dělnictvo železáren bylo nuceno slevit 7 % ze svých mezd; jinak pohroženo bylo propuštěním několika set dělníků. Dělnictvo ukázalo vzájemnou solidaritu a dne 9. prosince na schůzi při hlasování rozhodlo ze 2631 hlasů 1927 pro jednání se závodem, proti bylo 642 oponentů. Také úřednictvo musilo slevit z platů. Generálním ředitelem Pražské železářské společnosti stal se Ing. Hummelberger. Městská rada se rozhodla, že i letošního roku bude nákladem obce vyvařovat obědy pro nezaměstnané, školní dítky a v mateřské škole. Dne 15. prosince byla zahájena slavnost Vánočního stromku republiky, z jehož výtěžku jsou každoročně podporovány nejchudší děti. Poznámka k obsahu Sken 154 spojuje kulturní paměť, průmyslové vedení a obrannou atmosféru poloviny třicátých let. Město si připomnělo Václava Štulce a Antonína Čermáka, zatímco Pražská železářská společnost měnila vedení a dělníkům železáren byly sníženy mzdy o 7 procent. Výrazným záznamem je cvičný nálet na Kladno z 28. listopadu 1934, určený k prověření pasivní obrany města. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/154) Staletí trvání naší Národní hymny Kde domov můj oslaveno bylo dne 19. prosince představením Tylovy Fidlovačky v městském divadle. Připadný proslov měl E. Havránek, předseda zemského výboru a ředitel pardubické reálky a bývalý starosta města Pardubice. Knihovna čítala koncem roku 1934 celkem 21 635 svazků. Během roku 1934 vypůjčilo si 37 387 čtenářů 111 903 svazků. Čítárnu navštívilo 18 450 osob. Rok 1935 začíná opět neutěšeně. Nezaměstnanost tvoří jako přízrak všechny končiny a není dosud ani nejmenší naděje na obrat. Celé stovky lidí jsou bez práce, odkázány na veřejnou dobročinnost a milosrdenství spoluobčanů. Všechny sociální instituce napínají veškeré síly, aby zmírnily bídu ubohých, kteří bez vlastní viny ocitli se i s rodinami v hrozném sociálním postavení. Okres i obce starají se, jak jejich síly stačí. Počátkem roku daly velkopodniky k dispozici obcím kladenského okresu pro nezaměstnané 950 q uhlí. Kladnu bylo přiděleno 350 q. Darovaly: Pražská železářská společnost 200 q, Kamenouhelné doly 100 q, Prago doly 100 q a Kablo 550 q. Počátkem roku odešel z Kladna do Jindřichova Hradce dosavadní okresní veterinář J. B. Leiner. Na jeho místo nastoupil MVDr. Frolík od zemského úřadu v Praze. Počátkem roku přesídlilo ředitelství Kamenouhelných dolů z Kladna do místnosti na dole Ronna, jež byly dříve úřednickými byty. V minulém roce 1934 bylo přijato v Niederlově nemocnici v Kladně do ošetření 6956 osob, z toho 3499 mužů a 3457 žen. Již v prosinci minulého roku byla dána do provozu nově vyhlédnutá silnice od Vaňova kamenolomu ke Dříni a dále až k Buštěhradskému zámku v celkové délce 6274 metrů. Na stavbu bylo dodáno 2616 m3 štěrku, 522 m3 písku a 3533 m3 černého písku z Kladna. Dělnické práce byly vykonány místními nezaměstnanými ve 72 pracovních dnech a 8147 směnách; na výplatách bylo vyplaceno 175 640 Kč. Pro letošní rok zbývá ještě úsek od Buštěhradského zámku ke státní silnici dlouhý 1850 metrů. Nedávno jmenovaný velitel zdejšího protiletadlového oddílu pplk. Josef Wirth byl jmenován velitelem protiletadlového pluku č. 154 v Praze a jeho místo zde zaujme známý sportovec major W. Jursa. Dne 25. ledna řádila v Kladně nad obyčej prudká vichřice a způsobila více malých škod. Ceny kladenského uhlí byly počínaje 1. únorem 1935 upraveny takto: kovářské 22 Kč, střední kostky a ořech I 21,20 Kč, II. ořech 19 Kč, I. krupice 15 Kč, II. krupice 13,60 Kč, prach 6,75 Kč. Koncem ledna bylo v Kladně 652 nezaměstnaných, v celém okrese 2007. Cizinecký ruch v minulém roce 1934: do Kladna zavítalo 62 Rakušanů, 92 říšských Němců, 37 Rusů, 14 Jugoslávců, 3 Američané, 5 Číňanů a 1 Japonec; mimo to navštívili Kladno cizinci Poláci, Švédové, Maďaři, Bulhaři, Dánové, Lotyši a Holanďané. V hotelech bylo zapsáno celkem 4377 hostů. Poznámka k obsahu Sken 155 uzavírá rok 1934 statistikou knihovny a otevírá rok 1935 sociálním popisem nezaměstnanosti. Důležité jsou konkrétní údaje: knihovna měla 21 635 svazků, 111 903 výpůjček a čítárnu navštívilo 18 450 osob. Rok 1935 začíná přídělem uhlí pro nezaměstnané, záznamem o 652 nezaměstnaných v Kladně a stavbou silničního úseku směrem na Prahu, na níž pracovali místní nezaměstnaní. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/155) Dne 3. března byla ve zdejším městském divadle provedena Smetanova Prodaná nevěsta. Úlohu Jeníka zpíval člen státní opery v Praze Kříž. Oslavy prezidentových narozenin byly i letošního roku okázalé. Dne 6. března v 7 hodin večer zahájil sbor dobrovolných hasičů na náměstí Svobody u pomníku padlých vřelou řečí obce, načež bylo v městském divadle sehráno slavnostní představení. Před ním učinil projev ředitel učitelského ústavu František Kleiner a po něm následovala Mahenova Janošík. Dne 7. března se dopoledne na náměstí shromáždily školy, vojsko, četnictvo a další korporace. Za velké účasti obecenstva bylo provedeno slavnostní defilé před státní vlajkou. V 11 hodin byla schůze městského zastupitelstva, kde byl prezident T. G. Masaryk jmenován čestným občanem města Kladna. Večer šel lampionový průvod městem od Masarykovy školy práce k divadlu. V Lidovém domě byla slavnostní akademie. Dne 7. března večer sehrál kladenský divadelní soubor v Ženklících Prodanou nevěstu. Dne 16. března oslavila odbočka fotbalové župy v Kladně dvacet let svého trvání. Akce okresní péče o mládež podělila ve zdejší obci šatem a obuví 156 dětí v ceně 7893 Kč. V celém okrese bylo poděleno 257 dětí v ceně 13 364 Kč. Dne 23. března zemřel v Motyčíně ve věku 55 let známý lékař MUDr. Eduard Longo. Dne 24. března filmovala zde společnost Fox červnovou rodnou scénu. Počátkem dubna nastoupil nový rabín Dr. M. Miller po rabínu Pollákovi. Dne 5. dubna byl v městském divadle koncert spolku Smetana. Dirigovali Jaroslav Herle a Cyril Novotný; na programu byli Dvořák, Suk, Herle a Zmeškal. Dne 21. dubna pořádal kladenský spolek Aro slavnost, při níž bylo na Wilsonově náměstí vypuštěno najednou 3650 holubů. Dne 1. května se konaly obvyklé oslavy svátku práce za účasti asi 8000 lidí. Dne 14. května předvedl v Kladně pražský zpěvácký spolek pod dirigentem V. B. Aimem ukázky mužové tvorby v ČSR. Na programu byli Foerster, Novák, Smetana a Tomášek. Zdejší městská spořitelna věnovala k uctění památky 85. narozenin prezidenta Masaryka na sociální a kulturní účely 83 000 Kč. Dne 19. května byly volby do poslanecké sněmovny a senátu. Kronika uvádí výsledky v Kladně pro republikány, sociální demokraty, národní socialisty, komunisty, lidovce, německé sociální demokraty, německé agrárníky, německé křesťanské sociály, živnostníky, Henleinovu stranu, fašisty a Národní sjednocení. Dne 26. května byly volby do okresních a zemských zastupitelstev. Dne 31. května se dosavadní divadelní soubor rozloučil s obecenstvem. Nastaly divadelní prázdniny. Poznámka k obsahu Sken 156 zachycuje první polovinu roku 1935. Hlavní politickou událostí je jmenování T. G. Masaryka čestným občanem Kladna dne 7. března 1935. Strana zároveň dokládá kulturní provoz, sociální podporu dětí, dar městské spořitelny 83 000 Kč na sociální a kulturní účely a volební výsledky v Kladně. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/156) Obrazová příloha, podpisy, mapový prvek nebo prázdná vložená strana jsou popsány přímo v textu. Strana obsahuje podpisy amerických hostů a zástupců spojených s oslavami zasazení pamětní desky zemřelého starosty Chicaga Antonína Čermáka na jeho rodném domě v Kladně. Dne 15. června 1935 bylo v městském divadle v Kladně večerní uvítání amerických hostů a provedena byla Smetanova Prodaná nevěsta. Sólisté byli Jleich a Mandelhaus, členové státní opery; dirigoval Rudolf Vašata. Představení na hosty učinilo hluboký dojem. Dne 16. června 1935 byli hosté přijati na radnici zástupci města. Z amerických hostů se uvádějí Joe Jakelek se ženou Čermákovou Jiřinou a rodinou. V 10.30 hodin vyšel z Wilsonova náměstí slavnostní průvod všech korporací a občanstva a ubíral se za zvuků hudby do ulice, kde po slavnostních fanfárách odhalil starosta města Karel Kindl na rodném domě Antonína Čermáka pamětní desku a přijal ji do ochrany města. Po zahrání americké a československé hymny promluvil slavnostní řeč předseda senátu František Soukup. Poté promluvilo ještě několik řečníků z řad hostí. Slavnost byla ukončena hornickou hymnou a nastoupeným zlatým průvodem na Wilsonovo náměstí. Ve 13 hodin byl společný oběd v hotelu Bílý beránek za účasti koncertní hudby Středočeské filharmonie. Slavnostní akt u rodného domku Čermákova jakož i odpolední koncert byly reprodukovány rozhlasem. Téhož dne večer byli Američané hosty SK Kladno a odešli do přilehlých horních míst pro většinu návštěvníků. Dne 23. června 1935 byl uspořádán župní sokolský slet na Kladně. V předvečer byla na letišti akademie při záři reflektorů. Průvodu se účastnilo vojsko, legionáři a střelecká jednota a bylo v něm neseno na padesát praporů. Cvičilo asi 5000 cvičenců a přihlíželo asi 6000 diváků. Téhož dne vrátilo se SK Kladno, fotbalové mužstvo, z návštěvy v Norsku. Dne 29. června byli opět v Kladně norští hosté SK Kladno, s nimiž se sehrál přátelský zápas. Dne 29. června byly zahájeny kladenské veletrhy. Byla to zdařilá výstava umístěná jednak ve školních budovách U Floriánka a Pod Školaterem, jednak na prostranství za zámkem a s ním sousedícím farním polem. Poznámka k obsahu Sken 157 je mimořádná vložená strana k Antonínu Čermákovi. Obsahuje podpisy amerických hostů a podrobný popis návštěvy, přijetí na radnici, průvodu městem a odhalení pamětní desky na Čermákově rodném domě. Druhá část strany zachycuje župní sokolský slet, návrat SK Kladno ze zájezdu do Norska a zahájení kladenských veletrhů. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/157) Na kladenských veletrzích vystavovali nejvíce místní a okolní živnostníci, ačkoliv bylo i dost vystavovatelů cizích. Město Kladno nechalo značným nákladem opravit zámek a v něm umístěné muzeum vynikalo náležitými propracemi. Rovněž archiv města byl tam umístěn a hlavní péčí městské spořitelny náležitě vybaven. Na výstavních trzích byly každodenně večer koncerty, jichž se účastnilo hojně obecenstvo. Počasí bylo po celé dny velmi krásné, což přineslo znamenitým trhům i náležitý finanční efekt. Celková bilance trhů byla uspokojivá morálně i finančně. V noci ze dne 25. na 26. července konal se nálet na Kladno. Město bylo pohotovostně vypnuto a očekávalo nepřítele. Ten však Kladno nenašel. Všechna čtyři letadla, z nichž v prvním byl generál letectva Fajfr, nemohla Kladno nalézt, neboť bylo díky provedeným opatřením zahaleno v úplnou tmu. Dne 31. srpna zahájilo divadlo, ředitel Řenčík, novou sezonu hrou Radúz a Mahulena s hudbou Sukovou. Dne 1. září odešel z Kladna ředitel státní průmyslové školy pan Mayer na nové působiště v Praze. Jeho místo ve škole převzal Ing. Dr. Jaroslav Smrž a vedením okresního osvětového sboru byl pověřen školní inspektor Jan Ryšavý. Kladno je pomalu kabelizováno. Transformátory na náměstí Svobody a v Zahradní ulici tyto dny zmizely. Vedení vzduchem je pomalu nahrazováno kabelem. Dne 28. a 29. září se v Kladně konaly jezdecké závody, jichž se účastnilo vojsko, sokolstvo a selská jízda. Dne 1. října odchází do výslužby ředitel hor Pražské železářské společnosti Ing. August Brož. Dosavadní ředitel Ing. Eduard Geike, který působil v železárnách PŽS od roku 1898, byl jmenován vrchním ředitelem PŽS a ředitelem byl jmenován Kašpar Miroslav Pavlousek. Přírodovědecká společnost v Kladně měla 12. října valnou hromadu, v níž byl zvolen předsedou Dr. František Němec, profesor Karlovy univerzity, a místopředsedou Ing. Josef Zachystal. Okresní osvětový sbor pořádal ve dnech 11. října až 2. listopadu pod protektorátem Středočeského vodohospodářského sboru národohospodářský kurz. Přednášky se týkaly významu národohospodářské práce regionální, vodohospodářské otázky ČSR, vodohospodářské otázky Kladenska a silniční otázky Kladenska. Dne 28. října byly konány slavnosti národního svátku obvyklým způsobem. V neděli 27. října byla přehlídka a přísaha nováčků zdejší posádky na sokolském letišti. Večer hráli v divadle Smetanovu Libuši. Druhého dne byla štafeta kladenských sportovců a slavnostní průvod korporací a politických stran na náměstí. Poznámka k obsahu Sken 158 zachycuje Kladno jako město výstav, obranných cvičení a technické modernizace. Kladenské veletrhy využily opravený zámek, muzeum i archiv a měly podle kronikáře dobrý finanční i společenský výsledek. Noční náletové cvičení z 25. na 26. července 1935 ukázalo důraz na zatemnění města. Kronika také zapisuje kabelizaci elektrického vedení a vodohospodářský kurz k problémům Kladenska. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/158) V listopadu vypukla v Kladně světelná stávka. Živnostníci chtěli docílit lacinější elektrický proud a když vyjednávání s elektrárnou nevedlo k žádoucímu konci, šli ku svépomoci a svítili v krámech, hostincích a jiných provozovnách petrolejem, karbidem, acetylenem a podobně. Stávka dlouho netrvala a skončila po oboustranné dohodě. Dne 26. listopadu byla v městském divadle provedena Pucciniho opera Tosca, v níž jako host vystoupil člen státní opery Richard Kubla. Dne 6. prosince pořádal spolek Smetana koncert k oslavě 75. narozenin mistra J. B. Foerstera. Účinkovali Richard Zíka a Helena Zíková. Zásluhou sbormistra spolku Smetana Cyrila Novotného bylo zřízeno hudební muzeum. Je umístěno v zámku v prvním poschodí a chrání vzácné památky jednak místních hudebních těles a hudebních činitelů, jednak upomínky na velké umělce, zvláště mistra Dvořáka, jehož rodina v Kladně bydlela. Dne 2. prosince byla zahájena činnost útulku pro nezaměstnané pracující chlapce v Kladně. Přes 80 chlapců se přihlásilo, z nichž deset bude docházet do státní průmyslové školy a asi třicet do Masarykovy školy práce. Rok 1935 se poměry nezlepšil. Nezaměstnanost je stále stejná a naděje kladené do různých eventualit zahraničních, zvláště do italsko-habešské války a z ních plynoucích dodávek pro naši republiku, se nesplnily. Práce je míň a nerozšířila se. Domů v Kladně přibylo v roce 1935 celkem 15. Nezaměstnaných bylo v roce 1935 v lednu 652, v únoru 637, v březnu 613, v dubnu 583, v květnu 496, v červnu 439, v červenci 448, v srpnu 414, v září 452, v říjnu 537, v listopadu 606 a v prosinci 649. V závorkách kronika uvádí počty za celý okres. Rok 1936 počíná veseleji. Trh práce není uspokojivý, ale ukazují se příznaky zlepšení. Zaměstnanost v Pražské železářské společnosti stoupla vzhledem k objednávkám ČST. Přijato bylo asi 600 dělníků, což je vzhledem k počtu nezaměstnaných číslo velmi malé. Přebytek, jehož společnost dosáhla ve výrobě železa, nekryje ztráty v uhlí. Na haldách leží nyní téměř 11 000 vagonů uhlí v zásobě. V minulém roce bylo vyvezeno do Německa o 25 % méně než v roce 1934 a rovněž do Rakouska byl vývoz slabší. Počátkem ledna bylo započato s úpravou přelomu ze šachty Mayrau na šachtu Max, což je realizace jednoho z mnoha plánů připravované racionalizace v podnicích Pražské železářské společnosti. Stav pracujícího hornictva byl v roce 1935 na dolech PŽS: Max 1034, Schoeller 1003, Mayrau 1106, na dolech Kamenouhelné těžařstvo 1106 a na Prago dolech 810 horníků. Všichni zaměstnáni jsou částečně, buď časově vysazováni, nebo na čtrnáctidenní neplacené dovolené. Poznámka k obsahu Sken 159 uzavírá rok 1935 a otevírá rok 1936. Významná je světelná stávka, kdy kladenští živnostníci kvůli ceně elektřiny dočasně svítili v provozovnách petrolejem, karbidem nebo acetylenem. Kronika podává měsíční řadu nezaměstnanosti za rok 1935 a ukazuje, že dílčí zlepšení v železárnách nenahradilo hlubší krizi u uhlí a hornictva. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/159) V roce 1935 bylo v kladenském uhelném revíru zabito 14 horníků, po nichž zůstalo 14 vdov a 30 sirotků. Počátkem roku je v centrále práce hlášeno celkem 1807 nezaměstnaných, z nichž v Kladně samém jich bydlí 649. Podle gentského systému je podporováno 108 osob, částečně pak 89 osob. Okresní dispenzář, Okresní lidový ústav pro sociální zdravotní péči v Kladně, který funguje od 1. května 1932, vyšetřil do 31. prosince 1935 celkem 10 169 dítek. Nalezeno bylo celkem 150 tuberkulosních případů. Otevřená nakažlivá tuberkulosa zjištěna byla pouze v devíti případech. Vedoucím ústavu je od jeho založení MUDr. Čech. V interním oddělení okresní nemocnice nastoupil po Kladnu dne 1. ledna 1936 počínaje nový primář MUDr. Jiří Dienstbier. Dne 4. ledna 1936 odešel do výslužby městský veterinární rada MVDr. Adolf Zeyfert, který v Kladně působil téměř čtyřicet let. Na kladenském okrese pracovalo se po celý minulý rok pilně v úpravě silnic a komunikací. K černění bylo spotřebováno 2300 m3 stavebního materiálu. Dne 1. ledna byl uveden v činnost městský pohřební ústav, jehož vedením byl pověřen úředník městského důchodu Jan Bytsinský. Místní státní policejní komisařství vydalo v roce 1935 celkem 442 cestovních pasů proti 365 v roce 1934. Vystěhovalecké pasy vydány byly pouze dva. V roce 1935 bylo na jatkách poraženo 10 334 kusů dobytka, 1650 hovězího, 12 332 telat, 7234 vepřů a 108 koní. Biograf Masarykův dům oslavil čtvrtstoletí svého působení filmem Maryša bratří Mrštíků. Místní sokolská jednota čítala počátkem roku 1936 celkem 1222 členů, z toho 813 mužů a 409 žen. Dne 10. ledna schválilo okresní zastupitelstvo účetní uzávěrku za rok 1934 a rozpočet na rok 1936. Přirážky budou činit 175 % proti dosavadním 450 % a snížení bude věnováno na zlepšení komunikace. Činžovní přirážka v dosavadní výši 62 % byla opět schválena. Výstavka Tisk lidu byla konána v lednu a byly v ní vkusně a přehledně instalovány komunistické časopisy v ČSR. Zvláštní péče byla věnována kladenské Svobodě a postupu strany sociálně demokratické na Kladensku. Dne 19. a 20. ledna byla ve Sokolovně letecká výstava, kde bylo mnoho zdařilých modelů různých typů letadel a kluzáků. Dne 16. ledna k večeru zastřelil se ve svém obchodě na Masarykově třídě známý a oblíbený knihkupec Karel Husa. Psal pod pseudonymem Samuel a byl svobodným vdovcem. Příčinu jeho zoufalého skutku dlužno hledat v katastrofě jeho obchodního podnikání. Dr. Josef Zofka, profesor zdejšího gymnasia a správce městského muzea, byl ministerstvem školství jmenován konzervátorem státního památkového úřadu pro Kladno na dobu od 1. ledna 1936 do 31. prosince 1938. Poznámka k obsahu Sken 160 koncentruje zdravotní, sociální a správní údaje na začátku roku 1936. Vedle 14 hornických obětí v roce 1935 uvádí stav nezaměstnanosti, práci okresního dispenzáře, změny v nemocnici, jmenování Jiřího Dienstbiera primářem a zahájení městského pohřebního ústavu. Strana zároveň přináší hospodářská čísla z jatek, údaje o pasové agendě, rozpočet okresu a osobní tragédii knihkupce Karla Husy. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/160) Dr. Frank Jílek, zeť chicagského mayora a kladenského rodáka Antonína Čermáka, daroval spolu s dcerami Marietou a Frankem k uctění památky zesnulého kladenskému muzeu sbírku různých předmětů indiánských. Jsou to kusy výstroje, kože, ručně tkané látky, hračky a pomůcky ukazující život indiánské výroby. Ve sbírce jsou i archeologické nálezy pazourkové ze státu Illinois. Městská rada s povděkem tento dar kvitovala. Podle vydané statistiky bylo v městském divadle v roce 1935 pod ředitelstvím pana Rodena a Řenčíka sehráno celkem 231 divadelních představení proti 244 v roce 1934. Z nich bylo činoherních 108, operních a operetních 117. Bohužel došlo počátkem roku 1936 mezi ředitelem Řenčíkem a jeho obchodvedoucím a společníkem Schramlem k roztržce. Ve dnech 1. a 2. února konán byl v místnostech YMCA kronikářský kurs pro okresy kladenský, unhošťský, slánský, novostrašecký a křivoklátský. Kurs byl četně navštíven. Zahájil jej okresní školní inspektor Jan Ryšavý. V teoretické části promluvili Ing. Čapek Václav o dějinách zdejšího uhelného revíru, Dr. Josef Zofka o prehistorii zdejší oblasti a Josef Vašata o dějinách zdejšího kraje. Účastníci si prohlédli městské muzeum a archiv. Dne 2. února byla v Bio Korso výstavka dokumentů z minulosti a přítomnosti zdejšího kraje, již pořádala Marie Majerová ve svém románu Siréna, kde líčí dělnický život v Kladně a okolí. Výstavka se těšila zasloužené pozornosti. Dne 3. března zde koncertoval Pavel Ludikar, pěvec světového jména. Dne 17. února provedena byla Středočeskou filharmonií ku poctě prezidenta Edvarda Beneše Smetanova Prodaná nevěsta. Jako hosté účinkovali členové státní opery: Horská, Jleich a Mandelhaus. Dirigoval Rudolf Vašata. Představení konáno bylo pod protektorátem městské rady a divadlo bylo vyprodáno. Zdejší městská knihovna vzpomněla čtyřicet let svého trvání. V noci z 21. na 22. února byly vykradeny obchody dvou zdejších klenotníků a v noci z 23. na 24. února pokladna městského důchodu a příruční pokladna školního fondu. Odcizené obnosy neodpovídaly námaze lupičů, kteří zůstali nevypátráni. Oslavy svátku narozenin prezidenta-osvoboditele byly tentokrát nad obyčej imposantní. Dne 6. března pořádal okresní osvětový sbor v městském divadle slavnostní akademii pod protektorátem okresního hejtmana a vrchního rady Dr. Jaroslava Síchy. O životním díle Masarykově promluvil MUDr. Zdeněk Fořtík. Spoluúčinkovaly spolky Kladenská filharmonie, Smetana a Slovanka z Kročehlav. Z akademie byl zaslán prezidentu-osvoboditeli blahopřejný telegram. Poznámka k obsahu Sken 161 spojuje muzejní, divadelní a knihovní dějiny Kladna. Muzeum obdrželo dar indiánských předmětů ze Spojených států od rodiny Antonína Čermáka. Divadlo mělo za rok 1935 celkem 231 představení a městská knihovna si připomněla čtyřicet let trvání. Důležitý je také kronikářský kurz v YMCA, kde se probíraly dějiny uhelného revíru, prehistorie oblasti a dějiny zdejšího kraje. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/161) Dne 7. března večer o 7 hodin zahájil sbor dobrovolných hasičů na náměstí Svobody symbolickou vatru, u níž pak členové sboru stáli na stráži do 10 hodin v noci. Dne 8. března byl den veliké slavnosti, neboť bylo vzpomenuto účasti prezidenta T. G. Masaryka při velké stávce horníků v roce 1900, kdy promluvil ke stávkujícím havířům na schůzi konané v hostinci U Jágrů čp. 708. Revírní rada horníků, jež byla spolupořadatelkou slavnosti, konala téhož dne o 9 hodin dopoledne slavnostní schůzi. Vydala též tiskem v úpravě řeči, kterou prezident v roce 1900 ke stávkujícím pronesl. V 10 hodin zazněly na dolejším náměstí slavnostní fanfáry a státní hymna. Předseda revírní rady a městský radní Konopa zahájil tábor lidu, jehož účast byla tentokrát nad obyčej veliká. Předseda kulturní komise ředitel Lukeš přečetl pozdravný dopis prezidentu-osvoboditeli. Řečnil ředitel městských úřadů Dr. Antonín Fíša a umělecky vyzdobený měděný míšek města Vladimíru Vojeňovi převzala štafeta sportovců, aby jej dopravila do Lán, kde byl odevzdán svému účelu. Poté promluvil ke shromáždění předseda senátu Dr. František Soukup, který pojednal obšírně o poměrech ve stávkovém roce 1900 a osvětlil i činnost prezidenta T. G. Masaryka v té době. Tábor byl ukončen hornickou hymnou a shromáždění odebralo se průvodem k domu U Jágrů čp. 708, kde v sále promluvil prezident svou památnou řeč ke stávkujícím. V průvodu šla posádka, četnická škola, žijící členové stávkového výboru z roku 1900, hodnostáři církví a vyznání, legionáři, slovenští dobrovolci, italští domobranci, osmačtyřicátníci, pištovní a železniční zřízenci, krojovaní horníci, hasičské sbory, samaritáni, členové obecních komisí, řezníci, skauti a další korporace. Zvláštní pozornost budili horníci přibraní v bílých kalhotách a před nimi dva žáci oblečení za perkmistry, nesoucí havířské odznaky, stříbrná kladívka a mosazné kahance. Průvod se shromáždil na Masarykově třídě před domem čp. 708 U Jágrů. Na něm byla umístěna mramorová pamětní deska s nápisem: Žádná kulturní práce by nebyla možná bez práce uhlokopů, řekl v této budově 29. ledna 1900 T. G. Masaryk, prezident-osvoboditel, když za velké stávky horníků obhajoval jejich spravedlivý boj. Zasazena byla tato deska, aby vám hlásala tuto skutečnost. Po zpěvu slavnostního sboru promluvil ještě předseda senátu Dr. Soukup a za obec Kladenskou pronesl pozdrav k prezidentovi žák Marie Dvořáková z Kladna. Deska byla slavnostně odhalena a předána městu, jehož jménem ji převzal starosta Karel Kindl. Poznámka k obsahu Sken 162 je významný pro dějiny hornického Kladna. Popisuje oslavu Masarykových narozenin v roce 1936 a zejména odhalení pamětní desky na domě U Jágrů, kde Masaryk v lednu 1900 promluvil ke stávkujícím horníkům. Kronika zaznamenává přesný text desky i složení průvodu, v němž šli horníci, legionáři, dobrovolci, spolky, školy, hasiči a další městské korporace. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/162) Dne 14. března asi o 1 hodině odpolední vypukl požár v obchodním domě u Macha na Masarykově třídě. Byl však brzy uhašen přivolanými hasiči. Zdejší divadlo obdrželo podporu zemskou v obnosu 60 000 Kč. Dne 20. března byl zde pracovní den učitelstva okresu kladenského, pořádaný okresním školním výborem a krajinským spolkem učitelstva měšťanských škol. Témata se týkala zavedení nových učebnic na měšťanských školách a výchovy brannosti na národních školách. Ve schůzi městského zastupitelstva v Kladně konané 26. března byla cesta od dispenzáře ku sokolskému letišti pojmenována jménem Dr. Vaňkova, ulice za kasárny jménem Dr. Schinera a ulice od dispenzáře za novými školami ulicí Habermannovou. V důsledku úsporného systému u Pražské železářské společnosti bylo dnem 1. dubna propuštěno 16 ředitelů a 20 dozorců hor. Posledního dne na vůli zůstali nadále ve službách společnosti za denní plat. Dne 23. dubna konal se v městském divadle koncert kročehlavského zpěváckého spolku Slovanka, na němž byly předvedeny skladby místních autorů Féronce, Jandovce, Kubáta, Nachtiganga a Vašaty. Dne 5. dubna přítomen byl v městském divadle při zkoušce Prodané nevěsty šéf opery Národního divadla, profesor mistrovské školy státní konservatoře a dirigent České filharmonie Václav Talich. Zkoušku řídil jeho žák Rudolf Vašata. Dne 5. dubna uspořádal Svaz báňských a hutních úředníků v Bio Sokol koncert Pepy Bartoňové, která se zdarem přednesla skladby Smetany, Dvořáka, Bacha a Schuberta. Zdejší Občanská záložna vykázala ve valné hromadě čistý zisk za rok 1935 v obnosu 447 996 Kč. Z něho bylo 70 000 Kč věnováno účelům národním, kulturním a dobročinným a 10 000 Kč městu Kladnu na vyvařovací akci. Okresu bylo dáno na nouzové práce 5000 Kč. Dne 6. dubna bylo zadáno vedení městského divadla Jaroslavu Frsenovi, známému z působení v souboru ředitele Langra. Jako šéf činohry byl angažován Jaroslav Škála. V sobotu 11. dubna byly ve 12 hodin v poledne tradiční dvě minuty ticha. V neděli 12. dubna o 10 hodin byla uspořádána mírová slavnost Červeného kříže. Rada politické správy Jaroslav Danihelka, zdejší rodák a bývalý tajemník zdejšího okresního výboru, byl přeložen do Prahy k zemské školní radě. Ve valné hromadě Poldiny huti konané 20. dubna za předsednictví Dr. O. Feilchenfelda usneseno bylo vyplatit z čistého zisku 7 048 147 Kč dividendu 6 %, 10 % tantiém správní radě a zbytek 2 184 749,85 Kč převést na nový účet. Poznámka k obsahu Sken 163 spojuje městskou správu, školství, průmysl a kulturu. Kladno pojmenovalo nové ulice, divadlo získalo zemskou podporu 60 000 Kč a Pražská železářská společnost propouštěla ve vedení dolů. Z kulturní části vystupuje návštěva Václava Talicha při zkoušce Prodané nevěsty a koncert Pepy Bartoňové. Hospodářsky důležitý je zisk Občanské záložny a dividendové rozhodnutí Poldiny huti. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/163) První máj byl letos oslaven jako obyčejně průvody a tábory politických stran. Ačkoliv počasí bylo tentokrát krajně nepříznivé, byla účast obecenstva hojná. Dne 1. května byla na zdejším poštovním úřadě zavedena místní i meziměstská telefonní služba do 12 hodin nočních. V sobotu 2. května byla před 8. hodinou ranní státním autobusem na Masarykově třídě před kaplí sv. Floriána smrtelně zraněna sedmiletá žákyně Marie Masnerová. Neštěstí bylo tím tragičtější, že šla omylem do školy, neboť se toho dne vyučování nekonalo. Dne 9. května byly v železárnách PŽS volby do závodního výboru. Společná kandidátka spolupracovníků a kovodělníků získala 823 hlasů a 4 mandáty, komunisté 1913 hlasů a 10 mandátů a Národní sjednocení 548 hlasů a 2 mandáty. Valná hromada revírní bratrské pokladny konstatovala, že měla v roce 1935 celkem 14 442 pojištěnců. Nemocenské oddělení přijalo na příspěvcích 7 047 796 Kč. Členům bylo vyplaceno na dávkách 4 432 827 Kč a jejich příslušníkům 1 185 327 Kč. Celkem bylo 6296 onemocnění a 2215 úrazů. Rezervní fond obnáší 14 576 680 Kč. Dne 19. května byla za hojné účasti v Živnodomě přednáška důstojnického majora Františka Práčínského, pobočníka náčelníka československého generálního štábu, na téma Ruská armáda. Oslavy 52. narozenin prezidenta Edvarda Beneše konaly se slavnostním způsobem. V předvečer 27. května byla v Bio Sokol přednáška kulturního referenta Bohumila Sefla o osobnosti a díle prezidentově, po níž byl promítán film Revoluce krve a ducha. Dne 28. května dopoledne byla na sokolském letišti slavnost kladenské posádky. Zdejší Českoslovanská obchodnická beseda oslavila padesátileté trvání místního odboru v Kladně. Na schůzi bilancování Pražské železářské společnosti 27. května bylo konstatováno aspoň částečné oživení výroby a obchodu. Situace na pracovním trhu se tím přece zlepšila. Kladenská odbočka Svazu československého důstojnictva uspořádala 29. května v přednáškové síni Masarykovy školy práce přednášku brigádního generála A. M. Číly na téma Podstata československé branné výchovy. Dne 2. května byl v železárnách při mašině strojí 54letý Václav Krob z Kladna válcem tak těžce pohmožděn, že ještě téhož dne zranění podlehl. Byl ženat a bezdětný. Dne 3. června skončena byla práce zemské účetní revize, která od počátku března konána byla na kladenské radnici a revidovala hospodaření města. Vše bylo nalezeno v pořádku. Dne 7. června konala Obec baráčníků v Kladně slavnost rozvinutí praporu. Dne 13. a 14. června uspořádal zpěvácký spolek Smetana u příležitosti padesátiletého trvání Národní jednoty severočeské v Duchcově u Teplic zdařilý zájezd. Poznámka k obsahu Sken 164 zachycuje jaro 1936 včetně provozních změn na poště, tragické smrti školačky na Masarykově třídě a pracovních událostí v PŽS. Důležité jsou volby do závodního výboru železáren, čísla Revírní bratrské pokladny a zpráva o zemské revizi hospodaření města, která podle kroniky neshledala závady. Strana zároveň ukazuje rostoucí důraz na brannou výchovu a veřejné oslavy prezidenta Edvarda Beneše. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/164) Dne 19. června zemřel bývalý školní inspektor Josef Pungrác a byl 22. června v Praze zpopelněn. Dne 21. června konal IV. okres DTJ veřejné cvičení na stadioně proti kasárnám, které mělo velký úspěch. Byl mu mimo jiné přítomen i předseda senátu Dr. František Soukup. Dne 19. června byl v divadle koncert státního sovětského sboru z Moskvy. Četné obecenstvo vděčně vyslechlo zajímavou ukázku ruské hudby. Dne 24. června rozpoutala se nad zdejším krajem velká bouře spojená s lijavcem a krupobitím. Místy byly způsobeny citelné škody na polích. V noci z 28. na 29. června vnikli kasaři do kanceláře okresní nemocenské pojišťovny na náměstí Svobody a uloupili tam v pokladně 25 000 Kč. Na půjčku obrany státu upsalo město Kladno podle usnesení městského zastupitelstva ze dne 1. července 250 000 Kč. Městská spořitelna upsala částku 3 000 000 Kč. Rovněž občanstvo upsalo podle možnosti slušné obnosy. V předvečer svátku mistra Jana Husa konán byl lampionový průvod na sokolské letiště, kde byla po shromáždění promluvena případná řeč a zapálena symbolická hranice. Jakoliv je zaměstnanost v uhelných dolech dosud slabá a osazenstvo pracuje omezeně, jeví se v železárnách již zlepšení. Trh práce počíná oživovat a jsou zde symptomy lepších časů. Dělníci, kteří jsou v uhelnách na neplacené dovolené, jsou povoláváni k práci do železáren; povolávají také nové. Lépe je na oboru úprav platů úřednictva, které při restrikcích a redukcích značně utrpělo. Na prázdninových koloniích bylo letos téměř 1500 dětí z Kladna a okolních obcí. Dne 1. srpna zemřel dlouholetý správce zdejšího hřbitova Václav Lux. První číslo Věstníku kladenského muzea vyšlo v těchto dnech. Obsahuje vlastivědné články správce muzea Dr. Zofky, archiváře Vašaty, Dr. Žebery, Ing. Měchýře, Eduarda Lorbera a profesora Rudy. Dne 6. září byla v sousedním městě Unhošti otevřena nová výstavná měšťanská škola. Slavnostního aktu se z Kladna účastnili okresní hejtman Dr. Jaroslav Sícha, okresní školní inspektor Jan Ryšavý a starosta města Kindl. Místní školní rada kladenská zvolila školním lékařem MUDr. Hána. Dne 8. září zahynul na dole Max při noční směně zavalením šachtou horník Rudolf Salomon. Byl bezdětný a na dole pracoval plných 33 let. Dne 10. září zahájila kladenská činohra pod ředitelem Jaroslavem Frsenem podzimní sezonu Bergerovou hrou America jachta ve Splitu. Pražská železářská společnost kupuje Kamenouhelné doly a získala jejich akcie za 7 250 000 Kč. Nominální cena činila 15 000 000 Kč. V železárnách byla zapálena třetí vysoká pec, čímž se zaměstnanost v hutích značně zvýšila. Pracuje tam nyní přes 4000 dělníků. Také v měnírnách se počíná pracovat plnou parou a tamní doly znovu zaměstnávají asi 1200 pracujících. Poznámka k obsahu Sken 165 zachycuje léto a začátek podzimu 1936. Vedle spolkového a kulturního života obsahuje záznamy o bouři s krupobitím, krádeži 25 000 Kč v nemocenské pojišťovně a o veřejném upisování půjčky obrany státu. Hospodářsky je nejdůležitější zlepšení v železárnách, zapálení třetí vysoké pece, zaměstnání přes 4000 dělníků a koupě Kamenouhelných dolů Pražskou železářskou společností. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/165) Dne 12. září byla v Kladně otevřena péčí Středočeské župy spolku pro chov drobného a hospodářsky užitečného zvířectva na bývalém výstavišti výstava drobného hospodářského zvířectva, která trvala do 14. září. Vystaveno bylo 400 králíků, 100 kusů drůbeže, 100 holubů a 100 holubů poštovních. Počátkem letošního školního roku bylo v Kladně zapsáno na obecných školách 720 žáků a 709 žákyň ve 41 třídách. Na pomocné škole je ve čtyřech třídách 63 dětí. Na měšťanských školách je ve 38 třídách 797 hochů a 1038 děvčat, z toho mimokladenských 376 žáků a 624 žákyň. Na obecných školách vyučuje 11 učitelů a 30 učitelek, kromě pěti praktikantů. Na pomocné škole působí 3 učitelé a 1 učitelka. Na měšťanských školách působí 29 odborných učitelů, 22 odborných učitelek a 5 praktikantů. Členky zdejšího Sokola Zofie Gürtlerová, župní náčelnice, a Marie Šnajdrová, které se účastnily cvičně letošní olympiády v Berlíně, první jako členka sboru soudců a druhá jako cvičenka, sdělily své dojmy na ženském večeru Sokola 27. září v sokolovně. Letošního roku dovršila zdejší státní průmyslová škola padesát let svého trvání. Ředitelství vydalo k jubileu pamětní spis ve vkusné úpravě. Dne 26. září byla v sále sokolovny uspořádána akademie se vzpomínkovým večerem. V neděli 27. září bylo slavnostní shromáždění v Lidovém domě a v pondělí výstavka prací v budově školy. Za půl století vystřídali se na škole 3 ředitelé, 47 profesorů a učitelů, 19 asistentů a 92 externistů. Školu navštěvovalo celkem 29 377 žáků. Dne 30. září ustanovil se po změně městské kulturní komise Městský osvětový sbor. Jeho předsedou byl zvolen František Kleiner a jednatelem Václav Klabík. Dne 25. října byl u městského divadla odhalen pomník mistra Bedřicha Smetany, který zhotovil zdejší sochař Jaroslav Volf. Po slavnostní valné hromadě spolku Smetana konané na radnici vyšel ze zámeckého nádvoří průvod s hudbou, jehož se účastnilo mnoho místních korporací s prapory. Průvod se ubíral k divadlu, kde byl pomník za velké účasti obecenstva odhalen sbormistrem Smetany Cyrilem Novotným. Starosta Karel Kindl převzal pomník do opatrování města. Svátek 28. října byl oslaven obvyklým způsobem. V předvečer hrána byla v divadle Štěpánkova komedie Kamaráde, kde jsi? Odpolední tábor lidu se konal na Wilsonově náměstí a promluvil poslanec Jaroslav Hladký. Dne 7. listopadu odešel z Kladna na nové působiště do Slaného rada politické správy Bohumil Kvasnička jako nově jmenovaný okresní hejtman. V Kladně působil od roku 1928 a byl oblíben ve všech vrstvách občanstva. Dne 16. listopadu byla v městském divadle představena Verdiho opera Rigoletto s pražskými hosty, pořádaná Středočeskou filharmonií. Přeplněné hlediště s povděkem kvitovalo výkony souboru. Dne 27. listopadu byly v městském divadle na koncertě zpěváckých spolků Václav z Buštěhradu a Slovanka z Kročehlav předvedeny skladby J. Jindřicha. Autor byl přítomen. Připadný proslov přednesl předseda okresního osvětového sboru a okresní školní inspektor Jan Ryšavý. Poznámka k obsahu Sken 166 uzavírá podzim roku 1936 školskými, kulturními a spolkovými událostmi. Důležitá jsou přesná školní čísla, padesátileté jubileum státní průmyslové školy a založení městského osvětového sboru. Kulturním vrcholem je odhalení Smetanova pomníku u městského divadla, díla sochaře Jaroslava Volfa, převzatého městem do opatrování. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/166) Vyvařování obědů pro nezaměstnané počalo roku 1936 dne 7. prosince. Stejně začalo i vyvařování pro školní mládež. Dne 7. prosince dožil se padesáti let věku František Kleiner, ředitel učitelského ústavu, starosta školské župy budečské, předseda městského osvětového sboru, městské knihovní rady, legionář a veřejný pracovník. Dne 19. prosince konala se jako každoročně slavnost Vánočního stromu republiky na Wilsonově náměstí. Příspěvky byly určeny k nadílce chudé mládeži. Koncem roku odešel z Kladna dosavadní velitel zdejší výpomocné protiplynové služby Kantor do nového působiště v Domažlicích. Na jeho místo nastoupil Živěch. Záchranná stanice kladenská, Hefa, byla odborem Červeného kříže a sanitářů uvedena v činnost 1. března 1936. Do konce roku poskytla pomoc 958 osobám, z nichž bylo 418 mužů, 467 žen a 73 dětí. V roce 1936 bylo v knihovně zapsáno celkem 10 445 knih. Nejoblíbenější zůstávala literatura dobrodružná a detektivní. V kladenském uhelném revíru zahynulo roku 1936 při úrazech deset horníků. Zanechali osm vdov a devět sirotků. Roku 1937 začal podle kroniky veseleji než léta minulá. Pracovalo se a výsledky byly vidět ve všech odvětvích hospodářského života. Počet nezaměstnaných klesal. Na počátku roku pracovalo v železárnách 4 473 dělníků, což podle kroniky převyšovalo stav v době konjunktury. Pouze Poldina huť pracovala stále jen částečně. V Občanské záložně bylo za rok 1936 evidováno 11 657 vkladatelů a 47 536 436 Kč vkladů. Pohledávkový obrat činil 108 687 623 Kč, čistý zisk 305 493 Kč a reservní fond 1 585 264 Kč. Členů bylo 2 517. Počátkem roku se v kladenském okrese vyučovalo na deseti měšťanských a třiceti osmi obecných školách mimo tři školy mateřské. V 274 třídách bylo 10 849 žáků a 323 učitelů. Rok začal silnou chřipkovou epidemií. Chřipka se rozšířila a vyžádala si mnoho obětí; filiálka okresní nemocnice v Újezdě pod Kladnem byla přeplněna. Závodní výbor řízenců kladenských železáren učinil prostřednictvím železáren sbírku na Vánoční strom republiky ve výši 1 042,70 Kč. Poznámka k obsahu Sken 167 uzavírá rok 1936 sociálními a provozními údaji: obědy pro nezaměstnané a školní děti, záchranná stanice, knihovna a úrazy horníků. Začátek roku 1937 kronika popisuje jako viditelné zlepšení hospodářské situace. V železárnách pracovalo 4 473 dělníků, Poldina huť však podle zápisu zůstávala jen částečně vytížená. Důležitá jsou přesná čísla k Občanské záložně, školám, chřipkové epidemii a sbírce železárenských zaměstnanců. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/167) Nezaměstnaný dorost ve zdejším městě byl opět shromážděn jako v předešlých letech v tělocvičně měšťanské školy. Hoši i dívky byli přes den zaměstnáváni užitečnými ručními pracemi a konali potřebné práce praktického života. Pro oddělení okresní péče o mládež dostala se této instituci na stravování a ošacování hochů pro rok 1937 podpora 22 600 Kč. Červený kříž v Kladně přinesl z téže příčiny 1 000 Kč. V Kladně se ustavila před větší dobou Civilní protiletecká obrana, C. P. O. Velitelem byl jmenován městský účetní Vladimír Stojer. Připravování bylo teoretické; praktická cvičení měla být organizována v obvodech a družstvech. Organizace měla v Kladně téměř 5 000 lidí. Dne 13. ledna zemřel zdejší velkostatkář Jaroslav Kozel. Byl dlouho předsedou okresní hospodářské záložny a veřejně zvláště sokolsky činným pracovníkem. Dne 16. ledna navštívil Kladno anglický labouristický poslanec David Grenfell za účelem studia sociálně hornických otázek. Městské divadlo koná nyní častější zájezdy do okolních míst, protože jeho provoz a finance k značnému prospěchu. Radniční budova, v níž je umístěn i okresní soud, nevyhovuje počtem místností a frekvencí. Některá administrativní oddělení — popisné, vyjenšovací, sociální a třídní — byla přemístěna do obecního domu na náměstí vedle fary, kde začala v polovině ledna úřadovat. Dne 23. ledna zemřel historik Josef Pekař. Dne 23. ledna učinil na pozvání školské župy budečské v malém sále sokolovny za velké účasti členstva a hostí přednášku o poměru školství k brannosti náčelník Sokola dr. Klinger. Dne 26. ledna promluvil v československém rozhlase prof. dr. B. Němec na téma Obrazky z venkovské nemocnice. V těchto dnech navštívil Kladno světový šampion boxu Max Schmeling, švagr nájemce zdejších železáren p. Ondráka. Doprovázela jej jeho choť, známá filmová umělkyně Anny Ondráková. Podle statistiky ve Věstníku péče o mládež byl okres kladenský na předním místě mezi těmi, které přispívaly na stravovací akci mládeže v roce 1935/1936. Věnoval na jmenovaný účel 80 463 Kč. Dne 27. ledna zemřel zdejší lékárník Jaroslav Balej, rodák z Českobrodska, který přišel do Kladna jako magistr v roce 1906. Byl čtenářem, dobrým hudebníkem a dlouho půjčoval přátelským spolkům noty. Podle zveřejněné statistiky bylo v roce 1936 zaměstnáno na Kladensku 6 214 horníků. Odpracovali 1 668 577 směn. Na Munice pracovalo 1 137 dělníků na 328 553 směnách. Poznámka k obsahu Sken 168 ukazuje začátek roku 1937 jako směs sociální péče, obranných příprav, školských akcí a správy města. Kronika zachycuje péči o nezaměstnaný dorost, vznik a organizaci civilní protiletecké obrany s téměř pěti tisíci zapojenými osobami a stěhování části městských úřadů z přeplněné radnice. Výrazné jsou i osobní a kulturní záznamy: úmrtí Jaroslava Kozla, návštěva labouristy Davida Grenfella, návštěva Maxe Schmelinga s Anny Ondrákovou a hornická statistika za rok 1936. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/168) Obrazová příloha, podpisy, mapový prvek nebo prázdná vložená strana jsou popsány přímo v textu. Dne 31. ledna odpoledne ve 3 hodiny byla vysílána pražskou rozhlasovou stanicí ze zdejšího divadla Pištěkova staropražská hra se zpěvy Malostranské povídky s velkým úspěchem. Divadlo bylo vyprodáno. Dne 4. února byla v kladenském divadle za velké účasti hrána Čapkova Bílá nemoc, která byla nedávno v Praze uvedena na scénu. Kladenské noviny začaly zde vycházet v říjnu 1936 a chtěly zachytit kulturní život zdejšího města a kraje. Z finančních důvodů zanikly. Bilance městského divadla za rok 1936 byla podle kroniky velmi slušná. Sehráno bylo celkem 161 představení, z nich 72 činoher, 3 hry, 86 operet. Z toho bylo českých autorů 26 činoher, jedna hra a devět operet. Na zájezdech bylo sehráno 17 představení v Teplicích, Lounech, Slaném, Žatci, Mladé Boleslavi, Novém Strašecí a v Rakovníku. Pražská železářská společnost zahájila výrobu v Králově Dvoře u Berouna. Bylo to důsledkem množství objednávek, které společnost obdržela ze zahraničí, hlavně z Číny, kam měly být dodávány kolejnice a výhybky. Také měkké doly pracovaly s plnou intenzitou, takže celý průmyslový okres byl plně zaměstnán. Dne 12. února byl správce zdejšího státního policejního komisariátu dr. Jaroslav Pek přeložen do Chomutova jako přednosta nově zřízeného státního policejního úřadu. Jeho místo převzal komisař dr. Jaroslav Záušek. Dne 19. února oznámil František Kračmar, majitel klejcovského závodu a člen městského osvětového sboru, že věnuje sboru asi 200 originálů; část měla založit uměleckou galerii a část měla prodejem zajistit kapitál na výstavbu osvětového domu v Kladně. Dar byl v kraji kritizován. Dne 20. února byla hornictvu zdejšího revíru vyplacena jednorázová výpomoc, o niž se dlouho mezi Pražskou železářskou společností a zaměstnanci jednalo. Každý zaměstnanec obdržel 50 Kč a 10 Kč na každého člena rodiny. Dne 17. února navštívili Kladno členové francouzského parlamentu Artur Ramette, Lionel Monstier, Petr Faure a Albert Siou, aby sledovali pracovní poměry na zdejších dolech. Fárali na dole Schoeller. Potomní ředitel Emil Bořuta odešel do penze. Dosavadní zástupce Bohumil Raneš převzal prozatímní vedení. Po odchodu rady B. Krasnického do Slaného byl předsedou zpěváckého spolku Smetana zvolen rada politické správy Jaroslav Kaněhelka. Poznámka k obsahu Sken 169 spojuje divadelní a průmyslové Kladno. Vedle rozhlasového přenosu a Čapkovy Bílé nemoci zachycuje konkrétní bilanci městského divadla za rok 1936. Průmyslová část je důležitá pro obraz hospodářského oživení: PŽS zahajuje výrobu v Králově Dvoře kvůli zahraničním objednávkám a kladenské doly jsou podle kroniky plně vytíženy. Zápis obsahuje také návštěvu francouzských poslanců na dole Schoeller, jednorázovou výpomoc horníkům a změny ve správě i spolkovém životě. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/169) Dne 7. února zahájila Benešova dělnická škola v biografu Corso cyklus přednášek o významu Malé dohody. Po zahájení přednesl legační rada dr. Jaroslav Papoušek přednášku Malá dohoda jako činitel evropské a světové politiky. V rámci cyklu přednášel 14. února generální ředitel dr. Munk na téma Hospodářské styky států Malé dohody a 21. února generál štábu Čeněk Kudláček na téma Vojenský význam armád Malé dohody. Účast na všech přednáškách byla značná. Dne 28. února shořel v místech nad hřbitovem na tzv. normálce velký stoh slámy náležející rolníku Josefu Bečvářovi. Požár byl tak prudký, že k jeho uhašení nemohlo být pomoženo. Majitel byl pojištěn. Dne 28. února položen byl základ k předvojenské výchově mládeže v Okresním domě. O tomto tématu jednal instruktor Antonín Živěch, aby mohlo být brzy započato s praktickým prováděním výcviku mládeže. Dne 2. března byl v obci Kročehlavech pohřben hromadně na město při vývozu těl — jméno uvedené v rukopisu je hůře čitelné. Dne 8. března byly oslaveny 87. narozeniny presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka koncertem pražských učitelů v městském divadle. Přednosta berní správy dr. Jaroslav Reinhart byl jmenován přednostou v Karlových Varech. Jeho nástupcem byl jmenován dr. Josef Melzer, dosavadní přednosta v Příbrami. Dosavadní ředitel Masarykovy školy práce Veselý Karel odešel do výslužby. Na jeho místo byl do konce školního roku ustanoven Jaroslav Žabský, dosavadní ředitel živnostenské školy v Netolicích. Městský osvětový sbor uspořádal v místnostech YMCA kurz politické výchovy. Promluvili mimo jiné Alois Hatina o programu národních socialistů, J. Němec o komunismu, dr. J. Doležal o programu strany lidové, tajemník Antonín Háva o straně republikánské, poslanec Ant. Hampl o sociální demokracii, dr. Alois Čech o programu strany živnostenské a poslanec dr. Ježek o národním sjednocení. Dne 13. března uspořádalo místní a okolní učitelstvo v sále sokolovny přátelský večer u příležitosti padesátých narozenin okresního inspektora Jana Ryšánka. Dne 14. března pěly v kasárnách výcviku mladých mužů v branné výchově. Dostavilo se na 300 mladíků, kteří si počínali velmi zdatně. Na valné hromadě školské župy budečské byl opět zvolen župním starostou ředitel František Kleiner. Župa měla 6 395 členů. Poznámka k obsahu Sken 170 zachycuje politickou a občanskou atmosféru počátku roku 1937: přednášky o Malé dohodě, předvojenskou výchovu mládeže a kurz politické výchovy YMCA. Kronika zároveň zapisuje běžné městské události — požár stohu, Masarykovy narozeniny, personální změny ve správě a školství a setkání učitelstva. Nejistý zůstává jeden zápis z Kročehlav, kde je v rukopisu hůře čitelné jméno i přesný popis události; do přepisu proto není doplněn jako jistý údaj. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/170) Obrazová příloha, podpisy, mapový prvek nebo prázdná vložená strana jsou popsány přímo v textu. Dne 21. března konala Přírodovědecká společnost v Kladně valnou hromadu. Předsedou byl zvolen univerzitní profesor dr. Němec. Dne 24. března sehráli aspiranti místní obchodní akademie a odborné školy v živnostenském ochotnickém představení Thomsonovu veselohru Charleyova teta. Představení mělo značný úspěch. Dne 26. března vysílala liblická rozhlasová stanice reportáž Návštěvou u kladenských milionářů. Pořad se týkal veřejné kuchyně, v níž bylo pro nezaměstnané vydáno již více než milion obědů. Dne 27. března, na Bílou sobotu, byla uctěna památka padlých ve světové válce dvouminutovým tichem. Téhož dne dopoledne se konala schůze městské rady, na níž byl vyhlášen velikonoční mír. Dne 29. března zemřel kladenský advokát JUDr. František Hlaváček ve věku 69 let. Narodil se v Solnici, v Kladně působil jako předseda Kladenské filharmonie od jejího založení, předseda Národní jednoty severočeské, funkcionář peněžních ústavů a dlouholetý člen městské správy. V letech 1918–1919 předsedal komisi, která vykonávala funkce městské rady. Dne 1. dubna zemřel v Košicích Karel Michálek, bývalý učitel, známý jako humoristický dudák a interpret chodských písní. Kronika připomíná také jeho malířskou práci. Dne 10. dubna uspořádal studentský spolek Budeč večer rumunské kultury. Program připomněl profesora dr. Kvapila a vystoupila při něm Středočeská filharmonie. Součástí večera byla Rumunská rhapsodie George Enesca. Po Josefu Sketovi byl na Kladně uveden nový děkan P. Josef Hloušek, dosavadní farář v Mníšku pod Brdy. Byla dokončena silnice Kladno–Buštěhrad. Stavba začala na jaře 1934, provedla ji pražská firma Fiffla a Moravec a stála přibližně 3 600 000 Kč. Náklady nesl především okresní silniční fond, ministerstvo sociální péče a obce Kročehlavy a Buštěhrad. Kronika uvádí, že nová komunikace dala Kladnu a okolí pohodlnější spojení s Prahou. Dne 13. dubna schválilo ředitelství Poldiny hutě účty za rok 1936. Čistý zisk činil 9 875 018 Kč, dividenda byla stanovena na 7,5 procenta, tedy 30 Kč na akcii. K 1. dubnu pracovalo v závodě 6 025 dělníků a 1 280 úředníků. Dne 16. dubna proběhlo denní cvičení civilní protiletecké ochrany. Zápis zdůrazňuje vážnost, s níž se jej zúčastnily všechny složky. Poznámka k obsahu Sken 171 spojuje sociální, spolkový, dopravní a průmyslový obraz Kladna na jaře 1937. Nejdůležitějšími údaji jsou zpráva o veřejné kuchyni s více než milionem vydaných obědů, úmrtí advokáta Františka Hlaváčka, dokončení silnice Kladno–Buštěhrad a hospodářská bilance Poldiny hutě. Zápis ukazuje město, v němž vedle nezaměstnanosti a sociální pomoci současně znovu sílí hutní výroba a rozvíjí se dopravní spojení s Prahou. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/171) Dne 18. dubna se stejně jako v celé republice konal den školstva. V místní školské župě Budeč se podle kroniky zúčastnilo 47 jednot ve 38 místech a celkem 7 838 členů. Dne 21. dubna byl po zemřelém JUDr. Františku Hlaváčkovi zvolen předsedou Kladenské filharmonie Antonín Lufka. Útulek pro nezaměstnanou mládež, zřízený okresní péčí o mládež, stál 70 400 Kč. Od 1. prosince 1936 do 15. dubna 1937 sloužil chlapcům a od 15. února do 15. dubna také dívkám. Celkem jím prošlo 110 mladých lidí. Dne 27. dubna se stala nehoda na kladensko-nučické dráze. Vlak vezoucí železnou rudu a kámen, složený ze 42 vozů, byl u Kladna zasažen dalším vlakem o osmi vozech, který nemohl včas zabrzdit. Kronika uvádí velkou hmotnou škodu. Dne 1. května dosáhl padesáti let ředitel místní spořitelny František Kratochvíl. Svátek práce oslavily obvyklým způsobem politické a odborové skupiny: národní socialisté, sociální demokraté, národní sjednocení i komunisté. Dne 9. května byl slaven Den matek. Průvod dětí s kočárky a panenkami šel z Wilsonova náměstí Masarykovou třídou k domu okresní péče o mládež, kde následovala menší zahradní slavnost. Dne 30. dubna zemřel v podolském sanatoriu Antonín Rozsypal, bývalý kladenský okresní hejtman z let 1918–1923 a pozdější významný veřejný činitel Podkarpatské Rusi. Dne 13. května byla v kladenském muzeu otevřena výstava předmětů z Belgického Konga. Šlo o umělecké a řemeslné předměty ze železa, mědi, slonoviny a vzácných dřev; výstava trvala čtrnáct dní. Dne 12. května provedla Středočeská filharmonie v městském divadle Verdiho operu Troubadour. V hlavních rolích vystoupili hosté pražské Státní opery, dirigoval Rudolf Vašata a režii vedl Artur Dvořák. Divadlo bylo vyprodáno. Dne 23. května uvedl generální vikář B. Opatrný nového kladenského děkana P. Josefa Hlouška. Dne 26. května proběhlo denní i noční cvičení civilní protiletecké ochrany. Kronika hodnotí připravenost složek i obyvatel jako výrazně zlepšenou. Dne 22. května kolem půlnoci hořelo u Včely na Wilsonově náměstí. Požár zasáhl střechu klempířské dílny a místní hasiči jej lokalizovali a uhasili. Dne 26. května zasáhla město bouře s bleskem. Blesk udeřil do plechového komína stodoly u kladenského zámku a zapálil trámoví; požár byl včas zpozorován a uhašen. Dne 26. května zemřel dr. Karel Kramář. Pohřeb se konal 29. května v Praze. Dne 28. května připomnělo městské divadlo třiapadesáté narozeniny prezidenta Edvarda Beneše slavnostním večerem. Poznámka k obsahu Sken 172 zachycuje duben a květen 1937 jako období hustého městského provozu: školské slavnosti, péči o nezaměstnanou mládež, železniční nehodu, muzejní výstavu i operní představení. Silným bezpečnostním motivem jsou dvě cvičení civilní protiletecké ochrany a současně běžné mimořádné události — požár na Wilsonově náměstí a zásah blesku u zámku. Kultura je zde popsána konkrétně: Středočeská filharmonie uvedla Verdiho Troubadoura ve vyprodaném městském divadle. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/172) Dne 12. června se v městském divadle konala smuteční tryzna za dr. Karla Kramáře. Středočeská filharmonie provedla smuteční hudební čísla a hlavní projev pronesl senátor uvedený v rukopisu hůře čitelným jménem. Téhož dne vykonal zpěvácký spolek Smetana výlet do Velkého Března u Ústí nad Labem, kde byla slavnostně otevřena nová česká škola. Dne 14. června uvedlo městské divadlo veselohru Waltera Ellise Sňatek s překážkami s Olgou Scheinpflugovou a Hugem Haasem. Představení mělo úspěch. Dne 20. června oslavil dobrovolný hasičský sbor v Kladně šedesát let trvání. Kronika připomíná, že sbor byl dobře vyzbrojený a ukázněný. Program zahrnoval ranní setkání na sokolském stadionu, prohlídku hasičských zbrojnic a zařízení, průvod hasičstva na radnici, veřejný útok a odpolední slavnostní průvod na sokolské cvičiště. Dne 26. června bylo po přijímacích zkouškách přijato do první třídy místního reálného gymnasia 142 žáků. Novým ředitelem Masarykovy školy práce byl od 1. července ustanoven odborný učitel Antonín Pavliš. Škola měla přibližně 1 200 žáků. Dne 27. června proběhly v Kladně zborovské oslavy. V městském divadle po úvodním zpěvu Chorálu národa českého promluvil zástupce československých dobrovolníků z Itálie a dubský ochotnický spolek sehrál vlasteneckou hru Za svobodu. Následující část zborovských oslav zahrnovala odhalení pamětní desky padlým legionářům v Kročehlavech, průvod do Kladna, veřejné shromáždění na Wilsonově náměstí a projev generála Číly. Ve školním roce 1936/1937 bylo na místním reálném gymnasiu 190 žáků uznáno výbornými, 343 schopnými, 14 neschopnými a 21 bylo odkázáno k opravné zkoušce po prázdninách. Okresní péče o mládež v Kladně získala krajovou poradnu pro volbu povolání. Dne 6. července utrpěl dělník Josef Kučera z Kladna smrtelný úraz v Pražské železářské společnosti. Při práci jej zasáhl těžký hák spadlý z jeřábu a po převozu do nemocnice zemřel. Dne 4. července byl v Kladně ustanoven nový československý evangelický farář Zdeněk Sirový. Poznámka k obsahu Sken 173 zaznamenává červen a začátek července 1937. Vedle kulturních akcí a školských statistik obsahuje významné spolkové výročí: šedesát let kladenského dobrovolného hasičstva. Zborovské oslavy propojují městské divadlo, Kročehlavy, Wilsonovo náměstí a legionářskou paměť. Průmyslová část zápisu je tragická: v Pražské železářské společnosti zemřel dělník Josef Kučera po úrazu způsobeném pádem těžkého háku z jeřábu. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/173) Dne 5. července, v předvečer Husova svátku, se konal obvyklý lampionový průvod na sportovní hřiště. Shromáždění bylo zahájeno zpěvem Hranice vzplála a symbolickou hranicí. Dne 15. července se v Okresním domě konala ustavující schůze Národní gardy. Organizace obdržela číslo 216 a vstoupilo do ní téměř sedmdesát členů. Velitelem byl jednomyslně zvolen železniční úředník František Luchynka; jméno je v rukopisu čitelné s menší nejistotou. Kronika uvádí, že díky přijatým opatřením v červenci nevzniklo v Kladně nebezpečí tyfu. Dne 22. července se přes město a okolí přehnala silná bouře s vichřicí a krupobitím. Zvláště poškozeny byly ovocné stromy a liják s kroupami byl místy tak hustý, že viditelnost klesla jen na několik kroků. Kladenský nakladatel František Šnajdr vydal vlastním nákladem životopis Rabíndranátha Thákura přeložený z francouzštiny indologem profesorem V. Lesným. Kronika připomíná, že Šnajdr již vydal dvanáct Thákurových románů a spisů. Okresní hejtman JUDr. Jaroslav Šilhán byl přeložen do Českých Budějovic. Jeho nástupcem se stal vrchní rada Jan Falta, který se úřadu ujal 13. srpna. Kronika hodnotí Šilhána jako oblíbeného úředníka, který se věnoval potřebám okresu. Dne 22. srpna konal Spolek pro udržování Dělnického domu v Kladně slavnostní valnou hromadu ke třiceti letům trvání. Dělnický dům podle zápisu plnil své poslání a hospodařil soběstačně; v budově byla tělocvična Masarykovy ligy, restaurace a velký sál. Rok byl slabý na ovoce. Dřívější ovoce se na trh dostávalo málo a jablka i hrušky se objevily pozdě, patrně kvůli červnovým a červencovým krupobitím. Kronika uvádí cenu hrušek 4 Kč za kilogram. Železárny a Poldina huť pracovaly zvýšeným tempem a kronika uvádí nedostatek kvalifikovaných dělníků. Ruda se ve větším množství dovážela ze Švédska a zásilky směřovaly také do zahraničí, zejména do Batávie v Nizozemské Indii. Pobočka Poldiny hutě v Rumunsku, označená v rukopisu jako Fója Poldi, zahájila výrobu. Zpracovávala výrobky z kladenských polotovarů a 60 procent jejího padesátimilionového akciového kapitálu mělo být v rukou Poldiny hutě. Dne 2. září bylo městské divadlo pronajato novému divadelnímu podnikateli. Dramatickou správu měl vést dr. Kolátor. Dne 9. září provedla Středočeská filharmonie v městském divadle Rossiniho operu Lazebník sevillský s hosty pražské Státní opery. Dirigoval Rudolf Vašata, režii vedl Artur Dvořák a divadlo bylo vyprodáno. Poznámka k obsahu Sken 174 ukazuje Kladno v létě 1937 přes spolkový život, počasí, správu okresu, divadlo a průmysl. Důležité jsou konkrétní hospodářské údaje: Poldina huť a železárny pracovaly zvýšeným tempem, chyběli kvalifikovaní dělníci, ruda se dovážela ze Švédska a podnik rozvíjel rumunskou pobočku. Vedle toho kronika zapisuje třicet let Dělnického domu, silné krupobití a vyprodané uvedení Lazebníka sevillského. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/174) Dne 14. září 1937 zemřel v Lánech prezident Osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk. Kronika uvádí, že ačkoli bylo delší dobu známo, že prezident slábne věkem a nemocí, první rozhlasová zpráva o jeho smrti vyvolala ve městě hluboký smutek. Do Lán proudili lidé, aby se s Masarykem ještě jednou rozloučili. Nikdo v tom podle zápisu nebyl zastavován. Když byly 17. září večer jeho ostatky převáženy do Prahy, stála silnice od Kamenných Žehrovic přes Braškov zaplněna lidmi z Kladenska. Ti mlčky sledovali průjezd smutečního průvodu. Občané podepisovali kondolenční adresu v budově okresního úřadu. Veřejný život se podle kroniky téměř zastavil, protože mnoho lidí odcházelo do Prahy, kde byl Masaryk vystaven na Hradčanech. V den pohřbu 21. září, kdy byly ostatky převáženy k poslednímu odpočinku na lánský hřbitov, stáli obyvatelé Kladna v zástupech podél železnice, kudy projížděl smuteční vlak. Ještě dlouho po jeho odjezdu zůstávali na místě. Dne 21. září odpoledne se v sále Obecního domu konala smuteční slavnost. Okresní hejtman Jan Falta pronesl projev k Masarykově smrti. Dne 26. září dopoledne se konala smuteční tryzna na Wilsonově náměstí. Kolem katafalku s čestnou stráží se shromáždily úřady, spolky a velké množství občanů. Při tryzně vystoupil pěvecký spolek Smetana, Kladenská filharmonie hrála smuteční skladbu Tryzna padlých legionářů a starosta Karel Kindl zhodnotil Masarykův význam jako bojovníka za pravdu a demokracii. Slavnost skončila státní hymnou a průvodem občanů kolem katafalku. Dne 11. října schválilo okresní zastupitelstvo rozpočet na rok 1938. Řádná potřeba činila 8 368 000 Kč a mimořádná 10 900 000 Kč. Řádné krytí bylo 948 000 Kč, mimořádné 5 902 000 Kč. Schodek řádného krytí ve výši 7 000 000 Kč měl být uhrazen přirážkami k daním a okresním příspěvkem; mimořádný schodek 5 000 000 Kč půjčkou. Poptávka po uhlí prudce rostla a doly pracovaly naplno. Ve druhé polovině měsíce bylo z místního revíru vypraveno 35 000 vagónů uhlí. Poznámka k obsahu Sken 175 je věnován smrti T. G. Masaryka a kladenským smutečním obřadům v září 1937. Kronika popisuje cestu obyvatel do Lán, čekání podél trasy převozu ostatků, tryznu v Obecním domě a veřejnou smuteční slavnost na Wilsonově náměstí. Závěr skenu přechází k provozním údajům okresu: rozpočtu na rok 1938 a prudkému růstu poptávky po uhlí, při němž doly pracovaly naplno. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/175) Závody zdejšího průmyslu pracovaly plnou parou. Nezaměstnanost, která po několik let tížila život zdejšího kraje, ustupovala do pozadí; podle statistiky okresního úřadu práce bylo v zdejším soudním okrese jen 81 nezaměstnaných. V Pražské železářské společnosti pracovalo v září 3 223 dělníků všechny dny, u kamenouhelného těžařstva 1 378 dělníků plných 25 dnů a na Pražské uhelné 795 dělníků 26 dnů. Plně pracující byly i doly. Oslava Národního svátku 28. října byla podle kroniky zvlášť působivá. V předvečer sehrálo městské divadlo Vrchlického hru Noc na Karlštejně a úvodní projev pronesl předseda městského osvětového sboru František Kleiner. V den svátku se dopoledne konal štafetový běh sportovců. Po přísaze hasičské župy u pomníku padlých prošel městem mohutný průvod, v němž byli zastoupeni občané i spolky. Na Wilsonově náměstí po vztyčení státní vlajky promluvil starosta Karel Kindl. Dne 1. listopadu zemřel stavitel Josef Pirch ve věku 78 let. Kronika jej označuje za samostatného a činného stavitele a připomíná, že řada staveb byla jeho dílem. Dne 6. listopadu se v městském divadle konal koncert pěvecké župy Foerstrovy. Účastnilo se jej sedm pěveckých spolků, mimo jiné Vítězslav Novák z Rakovníka, Dalibor z Nového Strašecí, Paukner z Libušina, Dalibor ze Slaného a místní spolky Smetana a další. Dirigoval Cyril Novotný. Pěvec Rudolf Dědeček a Josef Pirch vystoupili za Pražskou obec, uvedeny byly skladby Dvořákovy, Foersterovy, Novákovy, Kličkovy, Aimovy, Kymetálovy, Půdričkovy a Malátovy. Kronika hodnotí večer jako neobyčejně mohutný. Dne 8. listopadu věnovala městská spořitelna 150 000 Kč na založení fondu pro stavbu nemocnice. Hospodářská záložna okresu kladenského přesídlila z Okresního domu do nových vlastních místností v domě na Masarykově třídě čp. 538. Kračmarova umělecká galerie podle kroniky znovu rozvíjela činnost a vystavovala hodnotná díla domácích i cizích autorů. Dne 9. listopadu provedla Středočeská filharmonie v městském divadle Pucciniho operu Madama Butterfly s hosty pražské Státní opery. Dirigoval Rudolf Vašata a režii měl Artur Dvořák. Dne 24. listopadu se v městském divadle konal koncert Českého noneta. Umělci přednesli mimo jiné Beethovenův Septuor a nonety Rödlera a Foerstera. Dne 30. listopadu pořádal městský osvětový sbor slavnostní večer ke svátku Jugoslávie. Byla provedena Ogrižovičova hra Hasanaginice a výstavní síň Jugoslavie a Francie získala od městského osvětového sboru děkovný přípis. Poznámka k obsahu Sken 176 zachycuje závěr roku 1937 ve znamení hospodářského oživení. Průmyslové závody pracovaly naplno a kronika uvádí jen 81 nezaměstnaných v soudním okrese. Vedle toho je důležitý občanský a kulturní provoz města: oslava 28. října, pěvecký koncert, Pucciniho Madama Butterfly, koncert Českého noneta a slavnostní večer k Jugoslávii. Zápis obsahuje také dvě institucionální události: dar městské spořitelny 150 000 Kč na nemocniční fond a přesun Hospodářské záložny do vlastních místností na Masarykově třídě. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/176) Tyto dny přešly stavební objekty bývalého záchranného a záchytného ústavu do majetku statkáře p. Sklenářského. Šlo o bývalé ředitelství Kladensko-nučické dráhy a budovu bývalé bratrské pokladny. Kronika dodává, že tyto stavby i blízké pozemky směrem k Motyčínu připomínaly staré hornické Kladno. Dne 12. prosince vykonala hornická župa Petr Jilemnický chvályhodný čin: při zájezdu do Duchcova věnovala tamním hraničářským dětem 5 000 Kč. Dne 13. prosince byla na ředitelství Pražské železářské společnosti ujednána jednorázová výpomoc horníkům pracujícím v dolech společnosti. Ženatí horníci měli obdržet 320 Kč a svobodní 200 Kč, část o Vánocích a část 1. dubna příštího roku. Dne 15. prosince byl v atmislové cihelně zavalen dělník Havelka z Kročehlav. Ačkoli byly záchranné práce zahájeny ihned, byl vytažen již mrtvý. Zanechal dvě nezletilé děti. Dne 18. prosince se na Wilsonově náměstí konala slavnost vánočního stromku s koncertem dechové hudby Kladenské filharmonie. Městská rada se usnesla, že i v letním roce bude vyvařovat pro chudou školní mládež a pro dospělé, kteří žijí v bídě. Věnovala na tento účel patřičný obnos a uspořádala sbírku mezi občanstvem. V železárnách byly prováděny velké opravy, zvláště na plynovém potrubí, vysokých pecích, běhounech a jeřábech. Kronika to vysvětluje jako důsledek konjunktury. V roce 1937 navštívilo městskou knihovnu 1 768 čtenářů celkem 31 575krát. Půjčili si 94 802 svazků knih. Knihovna měla na konci roku 22 109 svazků. Čítárnu navštívilo roku 1937 celkem 14 610 zájemců. Čtenáři tam měli k dispozici 57 časopisů a 42 jiných novin. Na kladensko-nučické dráze bylo v roce 1937 zaznamenáno 93 neštěstí a nehod. Stav jmění Obchodního grémia na konci roku 1937 činil 846 756 Kč. Těžba uhlí za rok 1937 byla podle kroniky uspokojivá. Průměrný výkon jednoho dělníka činil na směnu 9,49 q a průměrná denní mzda 36,89 Kč. Průměrný počet dělnictva byl 1 121 a při průměrném počtu směn 24,58 se na mzdách vyplatilo 12 196 675,52 Kč. Koncem roku 1937 bylo v Kladně 2 714 domovních čísel. Okresní nemocnice přijala v roce 1937 do léčení 10 794 nemocných a provedla 3 615 operací. Zemřelo 403 nemocných. Kronika zdůrazňuje nutnost co nejrychleji uskutečnit projektovanou stavbu nového nemocničního traktu. Na konci roku bylo podle statistiky okresního úřadu práce v celém soudním okrese kladenském 257 nezaměstnaných, z toho 223 mužů a 34 žen. Dne 31. prosince odešel z Kladna velitel posádky podplukovník Antonín Žižek. Podle kroniky byl oblíben a vykonal velký kus práce v branné výchově. Poznámka k obsahu Sken 177 uzavírá rok 1937 statisticky i sociálně. Vedle hornické výpomoci a stravování chudé školní mládeže zachycuje smrtelný pracovní úraz v cihelně. Důležité jsou přesné roční údaje: knihovna měla 22 109 svazků, půjčila 94 802 knih a nemocnice přijala 10 794 pacientů a provedla 3 615 operací. Kronika současně zapisuje průmyslovou konjunkturu, opravy v železárnách, těžební čísla a nízký, ale rostoucí počet nezaměstnaných na konci roku. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/177) Rok 1938 začínal ve znamení velké pracovní konjunktury. Železárny Pražské železářské společnosti pracovaly plnou parou a rovněž Poldina huť byla v plném provozu. Oba závody dodávaly nejen do tuzemska, ale i do ciziny. Doly nevykazovaly podle statistiky horníky mezi nezaměstnanými. Důl Wannieck v Kamenných Žehrovicích náležející Pražské železářské společnosti slavil jubileum pětadvaceti let trvání. V rámci cyklu přednášek o prezidentu Masarykovi promluvil 7. ledna prof. dr. Bouček na téma Masaryk v době předválečné. Dne 1. ledna odešel z Kladna místní posádkový velitel podplukovník Antonín Žižek. Jeho nástupcem se stal podplukovník Jaroslav Smrčka od instruktivního praporu v Milovicích. Fa Pešek, Gustav a továrna lihovin slavila padesát let trvání. Začátkem roku napadlo hojně sněhu, který se udržel dlouhou dobu. Bruslaři a hokejisté mohli znovu sportovat, protože po celý leden bylo značné chladno. Dne 8. ledna zahynul při opravě výztuže na dole Mayrau čtyřiatřicetiletý horník Karel Vuchomůrka z Vinařic. Dne 13. ledna pronesl v městském divadle v rámci přednášek městského osvětového sboru o prezidentu Masarykovi generál Čeněk Kudláček přednášku Masaryk a naše armáda. Dne 16. ledna se v bio Corso konala oslava Tříkrálové deklarace z 6. ledna 1918, pořádaná městským osvětovým sborem. Slavnostní řeč pronesl spisovatel Jaroslav Kvapil. Dne 16. ledna zemřel bývalý ředitel zdejšího divadla Josef Hronek ve věku 75 let. Šéf zdejší státní policie dr. Jaroslav Ženíšek byl jmenován policejním radou. Dne 16. ledna byl v noci zabit autem zdejší občan Ladislav Bartošek u školy na Dřini. Byl starostou Společenstva holičů a zanechal dva sirotky. Dne 19. ledna byl při přistavování vagónů na vlečné dráze mezi Vojtěšskou a nučickou dráhou zasažen mezi nárazníky dělník Baroch z Buštěhradu. Byl těžce zraněn a po převozu do nemocnice zemřel. Spolek kladenského studentstva Budeč pořádal v sále sokolovny Žihovanovský raut. Jugoslávské vyslanectví zastupoval legační tajemník dr. Peganić a program byl doplněn srbskými tanci. Dne 31. ledna měl být v Kladně vydán Lidový dům jako číslo 2003, středisko sociálně demokratické strany. Formálním majitelem byla komanditní společnost Karel Kindl a spol. Dne 20. ledna přednášela v cyklu o prezidentu Masarykovi dr. J. Popelová na téma Masaryk a žena. Zemřel Karel Lichtnecker, dlouholetý řídící učitel německé menšinové školy a člen městského zastupitelstva. Dne 28. ledna přednášel profesor V. Patzak v cyklu o prezidentu Masarykovi na téma Masaryk a politika a 4. února dr. J. B. Kozák na téma Masaryk filosof. Červený kříž v Kladně zahájil akci dobročinné pomoci pro nejchudší obyvatele. Poznámka k obsahu Sken 178 otevírá rok 1938 jako období vysoké výroby: železárny i Poldina huť pracovaly naplno a doly podle kroniky nevykazovaly horníky mezi nezaměstnanými. Současně přibývají záznamy o smrtelných nehodách: horník na dole Mayrau, občan sražený autem na Dřini a dělník zasažený při práci s vagóny. Městský život zachycuje cyklus přednášek o Masarykovi, studentský raut Budče, přípravu Lidového domu a zimní sportovní sezonu. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/178) Dne 3. února rezignoval na členství v městském zastupitelstvu, městské radě a na funkci starosty dlouholetý starosta Karel Kindl. V dopise oznámil, že důvodem jsou zdravotní důvody a tělesná vyčerpanost. Městská rada vzala rezignaci na vědomí a odložila projednání na 20. března. Dne 6. února se dopoledne v kavárně Slavie konala přednáška univerzitního profesora dr. Jaroslava Šorkána na téma O životě v jeskyních. Dne 11. února provedla Středočeská filharmonie za řízení Rudolfa Vašaty Gounodovu operu Faust a Markéta. Hlavní roli zpíval host Státní opery Vítek Žítek. Dne 13. února zavítalo do Kladna na sto profesorů odborných učilišť z celé republiky. Cestovali do Lán a ve zdejším městě si prohlédli Masarykovu školu práce a průmyslové závody. Dne 15. února bylo zdejší divadlo pro příští sezonu zadáno řediteli Stanislavu Langrovi a jeho manželce Štefanii. Dne 17. února byl zahájen provoz útulku pro nezaměstnaný dorost, vedený okresní péčí o mládež. Dne 17. února sehráli hosté v divadle za velké účasti Čapkovu Matku. Dne 18. února se dožil šedesáti let řídící učitel Cyril Novotný, sbormistr Smetany a zakladatel zdejšího hudebního muzea. Městská spořitelna měla podle bilance za rok 1937 přes 156 000 000 vkladů a 12 000 000 Kč depozit. Vlastní jmění činilo 15 000 000 Kč a přebytek za správní rok přibližně 1 000 000 Kč. Spořitelna věnovala průmyslovému učilišti kulturních a dobročinných účelů 761 000 Kč. Dne 18. února přednášel v rámci cyklu o prezidentu Masarykovi školní inspektor Jan Chyba na téma Masaryk a škola. Cyklus byl zakončen 25. února přednáškou Josefa Línharta na téma Masaryk a zahraniční revoluce. Okresní péče o mládež vykázala za rok 1937 rozsáhlou činnost. Stravovala 957 dětí nákladem 118 000 Kč, na ošacení vydala 18 820 Kč, na přilepšení dětem 2 000 Kč, na podporu dětí v rodinách umístěných 5 000 Kč a na poradnu pro volbu povolání 7 800 Kč. Výdaje na nezaměstnaný dorost přesáhly 80 000 Kč, péče o abnormální děti činila 20 000 Kč a celkové náklady podpory 2 070 dětí dosáhly 261 000 Kč. Zemská revize, která před vánočními svátky přišla revidovat do Kladna plat obecních zaměstnanců a penzistů, skončila v polovině února. Ve 27 případech podle kroniky prohlásila usnesení obecního zastupitelstva za vadné a zákonu odporující; měla být uvedena na pravou míru. Dne 28. února přijalo městské zastupitelstvo rezignaci starosty Karla Kindla. Prozatímním zástupcem v obecní agendě byl pověřen náměstek Alois Hrdina. Dne 7. března provedla Středočeská filharmonie v rámci vzpomínek na zesnulého prezidenta T. G. Masaryka Smetanovu operu Tajemství. Představení zahájil legionářský poslanec David a dirigoval Rudolf Vašata. Poznámka k obsahu Sken 179 je jedním z klíčových zápisů začátku roku 1938: dlouholetý starosta Karel Kindl rezignuje ze zdravotních důvodů a město dočasně vede náměstek Alois Hrdina. Vedle politické změny kronika zapisuje silná sociální čísla okresní péče o mládež a zemskou revizi obecních platových usnesení, která ve 27 případech označila rozhodnutí zastupitelstva za vadná. Kulturní část tvoří Faust a Markéta, Čapkova Matka a Smetanovo Tajemství hrané jako připomínka T. G. Masaryka. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/179) Dne 9. března byl horník Václav Křel z Kladna, pracující u Bressonova dolu, na cestě do práce před svým domkem přepaden Františkem Navrátilem. Byl udeřen tak, že ztratil vědomí, a ještě téhož dne zemřel. Zanechal ženu a dítě. Dne 12. března bylo Rakousko obsazeno a začleněno do německé říše. Ohlas této události v Kladně byl podle kroniky mohutný a nikdo nečekal tak rychlý a tragický konec rakouského státu. Dne 13. března se v sále biografu Corso konala vzpomínková slavnost bitvy u Bachmače. Promluvili okresní školní inspektor Jan Rypáry a dr. Zdeněk Foustka. Pěvecký spolek Smetana přednesl řízením sbormistra Cyrila Novotného zpěv. Dne 13. března došlo ke srážce vlaků na kladensko-nučické dráze. Při ní byl strojvůdci Františku Dvořákovi přeražen obě nohy a utrpěl vnitřní zranění. Hmotná škoda byla značná. Dne 20. března se na Wilsonově náměstí konal velký manifestační projev pro republiku Československou, její samostatnost a nezávislost. Projev pořádal městský osvětový sbor a zahájil jej ředitel František Kleiner. Na manifestaci promluvili zástupci československého ústavu zahraničního, národních socialistů, lidovců, národního sjednocení, československého studentstva, komunistů, živnostníků a sociálně demokratické mládeže. Telegramy byly odeslány prezidentu Edvardu Benešovi, předsedovi vlády Milanu Hodžovi a dalším představitelům. Dne 23. března bylo v celé republice provedeno zatemňovací cvičení. V Kladně se podle kroniky povedlo s dokonalým úspěchem a ukázněnost obyvatelstva byla dokonalá. Protože se v Kladně znovu vyskytlo několik případů dětských nakažlivých nemocí, byla mateřská škola na několik týdnů uzavřena. Vyučování začalo 28. března, kdy epidemie polevila. Dne 25. března zemřel v Kladně hostinský Grünet, známá a typická zdejší osobnost. Před lety byl hojně politicky činný a kronika připomíná jeho návštěvu prezidenta T. G. Masaryka v hostinci jeho rodičů ve Třetí ulici. Dne 24. března byla v městském divadle sehrána Synkova hra Velký případ. Bilance okresní hospodářské záložny vykázala za správní rok 1937 přírůstek vkladů o 3 000 000 Kč. Pokladniční obrat činil 29 000 000 Kč. Kronika uvádí ceny potravin na Kladensku v březnu 1938: kilogram másla 14 až 15 Kč, tvaroh 3 až 3,50 Kč, česnek 6 Kč, cibule 2,20 Kč, petržel 3 Kč, mrkev 1 Kč, špenát 2,50 Kč, celer 2,20 Kč, zelí 2 Kč, kapusta 2 Kč, jablka 4 Kč, sušené švestky 4 Kč, kus italského květáku 4 Kč, husa 25 až 40 Kč, slepice 14 až 20 Kč, kohout 15 až 22 Kč, pár holoubat 9 až 10 Kč, pár selat 160 až 240 Kč a kozle 16 až 40 Kč. Místní odbor Červeného kříže zakončil počátkem dubna mléčnou akci. Celkem bylo prodáno 3 150 litrů mléka, z toho odbor věnoval sám 1 156 litrů v ceně 1 578 Kč a dalších 2 000 litrů věnovala akce Velkou dětem. Dne 1. dubna byl ve schůzi městského zastupitelstva zvolen starostou sociální demokrat František Pavel. Jeho zástupci v městské radě již od převratu byli František Adámek, Antonín Harsa a Alois Hrdina. Dne 3. dubna řádila nad Kladnem velká vichřice. Polámala mnoho stromů a způsobila škody na střechách domů. Na náměstí rozházela připravené stánky pro velikonoční trh; v parku nikdo nepřišel k úrazu. Poznámka k obsahu Sken 180 zachycuje Kladno v březnu a na začátku dubna 1938, tedy po anšlusu Rakouska. Událost vyvolala ve městě silnou odezvu a 20. března následovala veřejná manifestace na podporu Československé republiky. Současně kronika zapisuje několik mimořádných událostí: smrt horníka Václava Křela po napadení, těžkou srážku vlaků na kladensko-nučické dráze, zatemňovací cvičení a uzavření mateřské školy kvůli nakažlivým nemocem. Závěr skenu přináší praktické údaje o cenách potravin, mléčné akci Červeného kříže a volbě Františka Pavla starostou Kladna. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/180) Dne 10. dubna zahájil První sbor československých motoristů činnost vycvičením interesentů k řízení vozidel. V kasárnách se shromáždilo mnoho osobních a nákladních aut, která po projevech okresního hejtmana Jana Falty a velitele podplukovníka Řeřichovského projela městem. Připojila se i jiná vozidla a kronika uvádí, že manifestace důstojně zapůsobila na sebevědomí obyvatelstva. Živnostenská záložna v Kladně zakoupila podle usnesení své valné hromady dům čp. 772 na Masarykově třídě. Po adaptaci tam měly být přestěhovány její kanceláře. Obec kladenská dostavěla ve Školní ulici činžovní dům pro nemajetné. V novostavbě bylo 35 bytů o kuchyni a jednom pokoji a 19 samostatných obytných kuchyní. O pronájem bytů došlo celkem 423 žádostí. V bilanci za rok 1937 vykázala Poldina huť hrubý zisk 47 000 000 Kč. Ryzi zisk činil 22 300 000 Kč. Na daních závod zaplatil 31 000 000 Kč, sociální náklady stouply na 14 000 000 Kč. Dividendám a tantiémám připadlo 17 600 000 Kč. Dělnickému starobnímu podpůrnému fondu věnovala Poldina huť 6 000 000 Kč a poskytla dělnictvu třikrát výpomoc. Dne 13. dubna provedla Středočeská filharmonie v městském divadle Verdiho operu Traviata s hosty Státní opery. Státní policejní úřad vydal vyhlášku o opatření protiplynových masek a kronika dodává, že obyvatelstvo nemá opatření zanedbávat. Dne 16. dubna se jako obvykle konala velikonoční slavnost míru v bio Corso. Obyvatelstvo při ní zachovalo v poledne dvě minuty ticha. Letošní Velikonoce byly podle zápisu ve znamení deště a sněhu. Na Boží hod i v pondělí velikonoční bylo tak špatné počasí, že téměř nebylo možné vyjít z domu. Mužstvo fotbalového klubu SK Kladno konalo o velikonočních svátcích zájezd do Belgie. V Lutychu zvítězilo nad klubem Budai 3:1 a poté podlehlo reprezentačnímu mužstvu v poměru 4:3. Odtud odjelo do Londýna a Skotska, odkud přivezlo pohár a pozdravy městské radě kladenské. Dne 24. dubna byl uveden do úřadu nový českobratrský farář, jehož příjmení je v rukopisu hůře čitelné. Instalaci provedl senior pražského okrsku Kristián P. Lanštják. Dne 1. května se na kladenském náměstí konala mohutná manifestace. Nebyla přehlídkou jednotlivých politických stran, ale projevem jednoty obyvatelstva zdejšího kraje. Téměř 30 000 lidí manifestovalo pro nedílnost Československé republiky. Po vztyčení státní vlajky promluvil předseda městského osvětového sboru František Kleiner. Starosta města přečetl manifest Národní rady československé a průvod byl zakončen zpěvem Kde jste, Boží bojovníci. Po silných deštích se v posledních dnech května počasí uklidnilo a lidé se začali vracet do svých domovů. Poznámka k obsahu Sken 181 spojuje civilní obranu, sociální bydlení, průmyslovou bilanci a politickou mobilizaci jara 1938. Konkrétně zaznamenává obecní činžovní dům ve Školní ulici s 54 malými byty či obytnými kuchyněmi a 423 žádostmi o pronájem. Poldina huť vykázala za rok 1937 vysoký zisk a zároveň velké daňové, sociální a podpůrné výdaje. Závěr skenu tvoří prvomájová manifestace asi 30 000 lidí za nedílnost Československa. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/181) Po dlouhé době došlo ke snížení cen elektrického proudu. Od 24. dubna byla cena motorického proudu za 1 kW stanovena na 1,90 Kč místo dřívějších 2,20 Kč. Sazba bytová pro dvě místnosti byla snížena na 11 Kč místo 14 Kč a u každé další místnosti na 3 Kč. Od 1. července bylo projektováno obecné zlevnění proudu na 3 Kč. Místo pro poutové slavnosti, takzvaný plac, kde se mladí i staří o pouti scházejí u houpaček a kolotočů, bylo přeloženo od školy Jana Thulicha do zámeckého dvora. Dne 7. května konala pochůzková komise cestu od Podmoráně do Kladna podle projektovaného plánu Poldiny hutě na opatření Kladna vltavskou vodou pro průmysl. Účastnili se jí zástupci příslušných úřadů i zainteresovaných závodů. Dne 9. května byl nově zvolenému starostovi Františku Pavlovi dodán dekret potvrzený ministerstvem vnitra. Nový starosta téhož dne složil slib do rukou rady politické správy Hesouna na okresním úřadě. Začátkem května se ve zdejším kraji znovu objevily nakažlivé dobytčí nemoci kulhavka a slintavka, nejprve ve Stehelčevsi. Okamžitě byla nařízena opatření proti dalšímu šíření. Miroslav Paroubek, ředitel Pražské železářské společnosti, byl jmenován náměstkem generálního ředitele. Další vedoucí pracovníci byli jmenováni místodirektory. Dne 10. května se konala v Olšanech u Prahy za účasti příslušných okresů porada o potřebě vody. O projekt se zajímaly zejména sousední obce Motyčín, Hnidousy, Vinařice, Brandýsek a Cvrčovice. Dne 13. května byl v Živnodomě promítán večer amatérských filmů inženýra M. J. Stejkala, zástupce Poldiny hutě v Japonsku a honorárního konzula. Film líčil cestu z Japonska do Československa. Dne 14. května konstatovala valná hromada Pražské železářské společnosti příznivou bilanci za rok 1937. Vytěženo bylo 13 800 000 q uhlí, 8 000 000 q rudy, vyrobeno 3 800 000 q surového železa, 4 600 000 q surové oceli, 830 000 q polotovarů a 2 600 000 q zboží. Hrubý výtěžek činil 75 900 000 Kč, do investic bylo věnováno 30 000 000 Kč a na akcii měla být vyplacena šestiprocentní dividenda, tedy 30 Kč. Dne 15. května byly v zdejším kraji nalezeny letáky proti Československé republice. Vyšetřování ukázalo, že je z aut rozhazovali lidé, kteří časně ráno přijeli a znovu zmizeli. Rada zdejší politické správy Josef Hasa byl jmenován okresním hejtmanem v Nymburce. Protože nemohl nastoupit ihned, zůstal okresní hejtman Jan Falta prozatímně ve funkci. Kronika jej hodnotí jako oblíbeného úředníka. Dne 21. května byl chmurný den. V Kladně bylo od časného rána nadmíru živo, protože lidé spěchali povoláni do zbraně. Mezinárodní situace byla krajně napjatá a očekávalo se, že válka je neodvratná. Zatemnění bylo přesné, ale k nejhoršímu nedošlo. Poznámka k obsahu Sken 182 zachycuje praktické městské změny i prudce se zhoršující bezpečnostní atmosféru roku 1938. Vedle snížení cen elektřiny a projektu vltavské vody pro průmysl je důležitá bilance Pražské železářské společnosti s přesnými výrobními čísly za rok 1937. Politický zlom přichází 21. května: v Kladně nastává mobilizační ruch, obyvatelé jsou povoláváni do zbraně a město zažívá válečný poplach. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/182) Při celostátních těsnopisných závodech v Praze získal druhou cenu ve skupině 30 až 50 slov pro středoškoláky žák zdejšího gymnasia Karel Cihlář. Sokolský slet župy Budečské se konal na zdejším sokolském sletišti 5. června. Byl ukázkou příprav celé župy na pražský sokolský slet, který se měl konat v červenci. Pracovalo všech 48 jednot, které se sešly ráno ke zkoušce a odpoledne prošly městem na sletiště. Sletu se účastnilo 200 nejmenších žáků, 344 středních a 538 dospělých žáků, 976 žákyň, 505 dorostenek, 714 dorostenců, 665 žen, 532 mužů a 106 starších bratří. Vystoupení nazvané Vpřahu republice mělo podle kroniky mohutný ohlas. Dne 7. června zemřel v Praze Josef Pejskar ve věku 77 let. Čtyřicet let působil jako učitel na řemeslnické škole v Kladně. Pocházel z Poličky, byl sokolem, členem Klubu československých turistů, propagoval turistické cesty ve zdejším kraji, zpíval ve spolku Smetana a podílel se na založení zdejšího hudebního muzea. Poldina huť vyšla vstříc rodinám narukovaných dělníků a zaměstnanců. Po dobu služby vyplácela rodinám ženatých s nejméně dvěma dětmi 125 Kč týdně, ženatým do dvou dětí 100 Kč týdně a ženatým bezdětným či svobodným polovinu této částky. Rovněž poskytla dělnictvu zálohu na koupi masek. Dne 12. června se v Kladně konaly volby do obecního zastupitelstva. Vzhledem k pohnutým veřejným událostem nebyla agitace jednotlivých stran tak výrazná jako v dřívějších letech a účast byla četná. Výsledky voleb byly: národní socialisté 1 601 hlasů a 5 mandátů, sociální demokraté 3 212 hlasů a 10 mandátů, lidovci 736 hlasů a 2 mandáty, národní sjednocení 1 574 hlasů a 5 mandátů, republikáni 187 hlasů a 1 mandát, komunisté 3 856 hlasů a 13 mandátů, živnostníci 1 258 hlasů a 4 mandáty, Němci 445 hlasů a 1 mandát a hospodářská skupina 257 hlasů a 1 mandát. Lidový dům čp. 2003 zakoupilo dražbou ministerstvo veřejných prací. Poldina huť zakoupila 50 procent akcií Anglo-české kamenouhelné akciové společnosti v Praze. Na dolech Anna a Laura v Lánech patřících této společnosti se v roce 1937 vytěžilo 1 000 000 q uhlí. Dne 26. června hrálo fotbalové mužstvo SK Kladno první zápas o Středočeský pohár s mužstvem HASK. Zvítězilo 3:1. HASK přijelo do Kladna den předem a bylo slavnostně uvítáno; Masarykova třída byla vyzdobena prapory. Ministerstvem školství byl při zdejší státní průmyslové škole zřízen třetí ročník vyšší strojnické školy pro absolventy mistrovských škol. Město Kladno věnovalo na sbírku na obranu státu 100 000 Kč. Dne 26. června uspořádaly baráčnické obce kladenské v městském muzeu výstavu folkloru zdejšího kraje. Byly vystaveny mlýnce, šachty, nástroje, skleněné i porcelánové předměty, fotografie a další památky na hornický a hutnický život. Poznámka k obsahu Sken 183 je důležitý pro rok 1938: spojuje sokolský slet, komunální volby, obrannou sbírku a průmyslovou politiku Poldiny hutě. Kronika zapisuje přesné výsledky obecních voleb a mandátů. Nejvíce mandátů získali komunisté, následovaní sociální demokracií, národními socialisty, národním sjednocením a živnostníky. Vedle politiky obsahuje zápis sociální krok Poldiny hutě vůči rodinám narukovaných dělníků a kulturní stopu Josefa Pejskara i baráčnické výstavy. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/183) Dne 28. června nastoupila odpoledne neznámá žena do státního autobusu linky Kladno–Dubí a náhodou uvolnila brzdu. Autobus se dal do pohybu, po srázu na náměstí narazil do domu Tomčkovy lékárny. Mrtvý nebyl nikdo, dva zranění byli odvezeni do nemocnice. Škoda na autobuse činila 10 000 Kč. Dne 3. července hrálo SK Kladno odvetný zápas s HASK v Záhřebu. Prohrálo 2:1, ale postoupilo do druhého kola vzhledem k celkovému skóre. Dva kladenští učitelé Richter a Sefšik podnikli na kolech cestu do Jugoslávie a účastnili se banketu pořádaného v Záhřebu na počest SK Kladno. Odtud odjeli do Lublaně. Ujeli přibližně 1 000 km, denně asi 150 km. Dne 5. července, v předvečer Husova svátku, se konal obvyklý lampionový průvod od městského divadla hlavní ulicí na sokolské sletiště, kde byla zapálena symbolická hranice. Přestože přípravu X. sokolského sletu provázela špatná povětrnost, slavnost se zdařila. Družstvo Budečské župy se v Praze umístilo při štafetovém běhu na prvním místě. Při mezinárodních tělocvičných závodech působila v soudcovském sboru zdejší župní náčelnice Žofie Gürttlerová. Zájezdu dorostenek do Prahy se účastnily tři dorostenky zdejší župy z Kročehlav. Župa zaplatila ze svých prostředků na sletové výdaje 250 000 Kč. Dne 6. července bylo Kladno téměř vylidněno. Mnoho obyvatel odjelo do Prahy na sokolský slet. Jen kladenským nádražím prošlo asi 5 000 osob a vypraveny byly tři zvláštní vlaky. Autobusy byly přeplněny a soukromá vozidla jezdila velkou rychlostí; kronika uvádí, že silnice Kladno–Praha neviděla dosud takový provoz. Následkem nařízení o povinném opatření protiplynových masek došlo v Kladně k asi 6 500 žádostem za bezplatné poskytnutí 15 000 masek. Dne 10. července hrálo Kladno v Turíně s klubem Juventus o Středoevropský pohár. Prohrálo 4:2. Dne 17. července proběhla odveta na kladenském hřišti, v níž Kladno zvítězilo 2:1 a vyřadilo se tím ze soutěže. Návštěva zápasu byla mimořádně vysoká: asi 15 000 diváků, 500 aut, 380 motocyklů a přibližně 1 200 jízdních kol. Dne 16. července bylo zastaveno fárání na dole Engert, který byl v chodu 65 let. Dne 17. července konaly sdružené baráčnické obce z kladenského, slánského, rakovnického, lounského a mosteckého kraje slavnost. Dopoledne se konala valná hromada a odpoledne průvod z Kročehlav přes Kladno na orelské hřiště. Letošní léto bylo podle kroniky ve znamení dešťů. V Kladně stoupala bytová nouze. Zvýšená výroba zvýšila počet dělnictva, které se stěhovalo z venkova do města. Zdejší velkopodniky se této sociální povinnosti nevěnovaly dostatečně a starost o bytové poměry proto ležela na jednotlivých obcích. Vláda povolila pro příští školní rok zřízení vyšší ženské odborné školy při řádovém učilišti sester DND a zřízení pětiměsíční kuchařské školy při městské odborné škole pro ženská povolání. Poznámka k obsahu Sken 184 zachycuje letní Kladno roku 1938 mezi sportem, dopravou, civilní obranou a sociálním tlakem. Kladno se zapojilo do sokolského sletu v Praze v takovém rozsahu, že město bylo téměř vylidněné a doprava na Prahu mimořádně zatížená. Současně kronika zapisuje zhoršující se bytovou nouzi způsobenou příchodem dělníků za zvýšenou výrobou a konec fárání na dole Engert po 65 letech provozu. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/184) Dne 31. července přilákala tradiční smečenská pouť na Smečno mnoho lidí z Kladna. Také město poskytovalo obraz pouťové nálady. Na Smečně bylo toho dne asi 10 000 osob. Dne 31. července odjelo kladenské baráčnictvo v počtu asi 2 000 osob do Mostu, aby tam povzbudilo naše hraničáře. Jela s nimi hornická hudba. V Mostě se účastnili národní slavnosti, která vyvrcholila přísahou věrnosti odkazu a ideji prezidenta Osvoboditele. Dne 2. srpna byla městská cena Eduarda Vondráčka zadána za roční práci ve výši 4 000 Kč. Nové ředitelství kladenského divadla vydalo vkusný almanach s rámcovým repertoárem příští sezony. Kronika uvádí, že sliboval výrazné novinky i pestrý výběr klasických a moderních dramatických děl. Dne 9. srpna vstoupili do stávky kladenští malířští pomocníci. Vzájemnou dohodou byla záležitost s pomocí úřadů a živnostenského inspektorátu 16. srpna ukončena. Dne 9. srpna se při koupání v Roudnici, kde byl na služební cestě, utopil kontrolor zdejší úřednické nemocenské pojišťovny Arnošt Polák. Byl znám svým dobrým humorem a všeobecně oblíben. Zanechal vdovu a čtrnáctiletou dceru. Dne 9. srpna havaroval autobus firmy Sedlák, obsazený asi dvaceti osobami, u Mněhostického pivovaru. Manželce majitele paní Sedlákové, která autobus provázela, byla zlomena noha; kromě toho utrpělo šest osob lehčí zranění. Městská spořitelna kladenská věnovala do parku na náměstí Svobody hezké a pohodlné lavice. Občanstvo tento počin podle kroniky s povděkem kvitovalo. První zásilka masek pro chudé došla do Kladna počátkem srpna a hned byla zahájena distribuce. Zájem o zkoušení těchto masek přicházelo na vlastní oči sledovat množství občanů. Dne 11. srpna byl při odstřelování uhlí na dole Max zabit horník Josef Procházka z Rozdělova. Bylo mu 44 let a zanechal vdovu a dvě odrostlejší dcery. Dne 11. srpna zemřel učitel František Volek, tajemník místní školní rady a významný školský pracovník. Zemřel na letním pobytu v Kolovratech. Ve dnech 13. až 15. srpna pořádal hnidouský farář P. O. Sedláček v šesti velkých autobusech zájezd asi 200 zdejších občanů na Moravu, zejména do Olomouce, Hostýna, Zlína a Macochy. Zájezd se podle kroniky vydařil. Dne 20. srpna podlehl hutník Antonín Čermák těžkým zraněním. Při přecházení kolejí na přejezdu státní dráhy k Dobré Chýši byl zachycen vlakem, sunut asi 50 kroků a zemřel. Zanechal vdovu a šestnáctiletého syna. Tak jako každoročně odjelo i letos mnoho lidí z Kladna a okolí na Žatecko a Rakovnicko k česání chmele. Letošní úroda chmele se jevila slibně. V kladenských železárnách byl v těchto dnech natáčen společností AB z Prahy filmový záběr pro národohospodářský propagační film vznikající pod patronací vlády. Dne 4. září pořádalo sdružení československých hudebníků po celé republice koncerty ve prospěch sbírky na obranu státu. V Kladně koncertovala odbočka Kladno I na Wilsonově náměstí a odbočka II, Středočeská filharmonie, pořádala koncert v Kročehlavech. Poznámka k obsahu Sken 185 zachycuje srpen a začátek září 1938. Vedle poutí, zájezdů a divadelní sezony obsahuje několik pracovních a dopravních neštěstí. Nejzávažnějšími událostmi jsou smrt horníka Josefa Procházky na dole Max a smrt hutníka Antonína Čermáka po srážce s vlakem. Zápis zároveň ukazuje obrannou atmosféru roku 1938: distribuci protiplynových masek, cestu baráčníků k hraničářům do Mostu a koncerty ve prospěch sbírky na obranu státu. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/185) Počátkem školního roku odešel z Kladna po čtrnáctileté činnosti profesor zpěvu na zdejším učitelském ústavu Jindřich Ferenc. Kronika připomíná, že pozorně sledoval hudební život na Kladensku a jako skladatel vychoval mnoho dobrých a nadaných žáků. Odešel na učitelský ústav do Hořovic. Počátkem školního roku bylo na zdejších měšťanských školách zapsáno celkem 163 hochů a 110 děvčat, na obecných školách 141 hochů a 121 děvčat. Oba kladenské studentské spolky Budeč a Sdružení studentstva se v kritické době spojily v jeden útvar, ačkoli dříve stávaly mimo sebe. Valná hromada konaná 28. září nesla heslo Vše pro obranu státu. Na měšťanských školách v Kladně působilo 48 učitelských sil a na obecných školách 25 sil. Dne 8. září zahájil nový divadelní soubor pod ředitelstvím Stanislava Langra první představení. Pod protektorátem městské rady sehrál Čapkovu První partu. Kronika hodnotí provedení jako doklad, že soubor je způsobilý dobré práce. Kladenské posvícení 11. září bylo letos nadmíru pěkné. Neposlední příčinou byla lepší hospodářská konjunktura. Dne 12. září obdrželo mnoho občanů svolávací lístky k nastoupení vojenské služby. Všichni prý narukovali rádi a vesele; nikde nebylo ani stopy po nejistotě. V důsledku poplašných zpráv začali někteří nesvědomití obchodníci zdražovat zboží. Cena kilogramu sádla a jiného zboží během několika dní výrazně stoupla, takže okresní úřad musel vydat přísnou vyhlášku proti zvyšování cen. Současně byl vydán zákaz veškerého shromažďování. Lidé se podle kroniky zásobovali mýdlem, luštěninami, sádlem, různými konzervami a dalším zbožím. Hřebíky, které byly dříve plné výkladů, se začaly prodávat pod rukou. Branci stále narukovali. Mladí i staří občané spěchali s kufříky nebo batohy, aby splnili svou povinnost. Kronika zdůrazňuje jejich odhodlání bránit celistvost vlasti. Dne 15. září přijeli do Kladna první uprchlíci z německých krajů Čech. Šlo převážně o ženy, děti a starší osoby. Byli přijati okresní péčí o mládež, umístěni u Samaritánů a v rodinách; celkem jich bylo 29. První transporty přicházely i do jiných obcí. Dne 21. září večer hlásil rozhlas zprávu, že nová vláda byla nucena přijmout tvrdé německé podmínky. Kronika popisuje přijetí zprávy nejprve jako všeobecnou skleslost a zármutek, poté jako přechod k tiché odhodlanosti. Poznámka k obsahu Sken 186 zachycuje přechod od běžného městského života k zářijové krizi roku 1938. Na jedné straně zapisuje školní rok, odchod profesora Jindřicha Ference, zahájení divadelní sezony a posvícení; na druhé straně svolávací lístky, zdražování, zásobování a zákaz shromažďování. Nejdůležitější je první příchod uprchlíků z německých oblastí Čech a reakce na zprávu z 21. září o přijetí tvrdých podmínek. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/186) Po zprávách o přijetí podmínek se městem v půlnoční době trousily hloučky lidí. Druhého dne odpoledne manifestovalo občanstvo v obrovském počtu jako jeden muž na Wilsonově náměstí. Z balkonu radnice promluvili ředitel František Kleiner, okresní referent Seif, tajemník sociální demokracie Saueh, poslanec Hladík a poslanec Procházka. Dne 20. září zemřel MUDr. Viktor Havlín, zubní lékař. Byl zdejším rodákem, členem mnoha dobročinných spolků a institucí a kronika jej označuje za věčnou památku hodného člověka. Dne 23. září večer byla rozhlasem vyhlášena všeobecná mobilizace. Jako když střihne kouzelným proutkem, spěchalo vše na náměstí k radnici, kde nastal čilý ruch. Civilní protiletecká ochrana začala ihned s přípravami hasičské obrany. V kancelářích se úřadovalo pro brance, kteří ještě téže noci narukovali, a používaly se všechny možné dopravní prostředky, aby se co nejrychleji dostali ke svým útvarům. Skauti obsadili kostelní i radniční věž a dávali pozor po celém obzoru, zda nehrozí nečekaný letecký útok. Město bylo úplně zatemněno. Po městě chodily domovní hlídky a modře zbarvená světla aut a jiných vozidel působila temnotou. Počasí bylo příznivé a tisíce hvězd svítily po celou noc. Zdejší posádka odjela ještě v noci v rekvírovaných vozidlech na severní hranici. Mobilizační ruch pokračoval i druhý den. Než byly vyhlášky vyvěšeny, opustila skoro polovina záložníků Kladno. Do Kladna naopak přibylo velké množství narukovaných ze všech koutů Čech; byli ubytováni na sokolském sletišti, v hostincích a později i ve školách. Pohotovost při strážní pomocné službě převzali sokolové, DTJ a členové Orla. Do pořádkové služby se přihlásili členové dalších spolků a organizací. Dne 26. září byly v zámeckém nádvoří odvody koní a některý tento zvířat byl odveden ze zdejšího okresu. Národní slavnosti se letos 1. října nekonaly, nýbrž až na zavolání. Z Kladna zmizelo mnoho soukromých aut, která jezdila s vojskem a autobusy. Benzín se vydával pouze na cesty pro veřejné účely; objevily se koňské povozy a říční vozy. Podle zásobních předpisů se začaly organizovat a vydávat příspěvky pro rodiny narukovaných záložníků. Mužům od 17 do 60 let bylo zakázáno cestovat do ciziny. Dne 5. října odstoupil prezident Edvard Beneš. V této politicky chaotické době byla zpráva v Kladně přijata se smíšenými pocity. Poznámka k obsahu Sken 187 patří k nejdůležitějším zápisům roku 1938. Popisuje masovou manifestaci na Wilsonově náměstí po zářijové krizi a poté všeobecnou mobilizaci 23. září. Kronika konkrétně zachycuje činnost civilní protiletecké ochrany, skautů, spolků, odchod posádky na hranice, ubytování narukovaných a rekvizice dopravních prostředků. Závěr ukazuje dopady mobilizace na každodenní provoz města: omezení benzínu, koňské povozy, příspěvky rodinám záložníků a zákaz cestování mužů do ciziny. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/187) Příliv uprchlíků ze Sudet vzrůstal den ode dne a nabýval hromadnějších rozměrů. Šlo hlavně o příslušníky socialistických stran obojí národnosti. Dne 6. října nařídila vláda částečnou demobilizaci. Záložníci se pomalu vraceli do svých domovů, většina jich však dosud zůstávala ve zbrani. Krátce po okupaci Sudet přeložila revírní rada pro obvod hnědouhelných úřadů Chomutov–Most–Teplice z rozhodnutí svého představitelstva sídlo do Kladna. Kanceláře byly umístěny v Hovůrkově domě. Protože tato instituce podle zákonných ustanovení patřila do Mostu, musela se později z Kladna znovu přestěhovat. O svátku Dušiček hořelo na hřbitovech podle kroniky 13 hřbitovních žebříků a mnoho svící, ale ani jediný hrob nepatřil z Kladna padlému. Dne 10. října došlo k celostátnímu sloučení všeho hornoprůmyslového dělnictva v jedinou organizaci. Dne 12. října bylo oznámeno vládní nařízení o zřízení pracovních táborů. Odvody konané pak byly 20. a 21. října. Dne 12. října byla na Poldině huti vyvěšena výstraha, že jedinou úřední řečí v tomto závodě je řeč česká. V polovině měsíce října začala vojenská správa vracet zpět majitelům rekvírované koně, povozy a motorová vozidla. Město Kladno žádalo ministerstvo o zrušení nájemní smlouvy o budově německé školy, protože ji samo potřebovalo pro státní odbornou školu, která měla být přeložena z Duchcova. V důsledku vládního nařízení o propouštění vdaných žen z úřadů a učitelského povolání odešlo v Kladně několik zaměstnankyň do výslužby. Vzhledem ke ztrátě teritorií bylo nutné hledat nové zdroje nerostného bohatství. Angločeská společnost začala počátkem října konat pokusné vrty na uhlí u nádraží Luha-Libušín. Také doly na Slánsku a Rakovnicku přicházely ke cti. Dne 28. října se letos Národní svátek neslavil jako v minulých letech. Byl pracovní den, úřadovalo se a děti šly do škol. Obec kladenská vypsala soutěž na stavbu třípatrového činžovního domu s malými byty v ulici Boženy Němcové. Dne 2. listopadu bylo na svátek Dušiček v Kladně smutno. Lidé navštěvovali hřbitovy a podle kroniky byly návštěvy kostela nad obvyklou míru. V Kladně byla vycvičena patnáctičlenná četa hasičských žen k pomocné hasičské službě. Zdejší Dělnické listy změnily hlavičku na Hlas lidu. Počátkem listopadu bylo ve zdejším kraji 1 700 uprchlíků. Byli ubytováni provizorně, nejvíce v hostincích. V Kladně byla největší ubytovna U Kauchů. Dne 9. listopadu konala v Kladně mise tří Angličanů z Lannery za přičinění úřadů prohlídku ubytování uprchlíků. Byla provázena zástupci místních úřadů. Dne 6. listopadu havaroval státní autobus Kladno–Smečno obsazený asi 70 lidmi u Poláčkovy cihelny v Libušíně. Zraněno bylo 15 osob, z toho 4 těžce. Dne 7. listopadu došlo k dohodě horníků se zástupci Pražské železářské společnosti o dopolední nedělní práci na dolech v zájmu státu. Dne 8. listopadu ráno byl v Kladně pocítěn otřes země, který byl součástí zemětřesení postihnuvšího v menší míře celou republiku. Poznámka k obsahu Sken 188 zachycuje město po Mnichovu: příliv uprchlíků, částečnou demobilizaci, přesuny úřadů ze zabraných oblastí a nové zásahy státu do práce. Důležitý je konkrétní údaj o 1 700 uprchlících ve zdejším kraji počátkem listopadu a zmínka o ubytovně U Kauchů v Kladně. Zápis ukazuje také praktické důsledky krize: pracovní tábory, češtinu jako úřední řeč v Poldině huti, hledání nových ložisek uhlí a rušení oslav 28. října. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/188) Baráčnické obce zdejšího kraje, sdružené ve čtvrté župě Petr Jilemnický, věnovaly na podporu uprchlíků 10 000 Kč. Dne 12. listopadu zemřel Václav Perštein, velkořezník. Byl všeobecně váženým občanem a pohřben za velké účasti na zdejším hřbitově. Počátkem listopadu bylo zdejšímu okresnímu úřadu přikázáno více úředních sil. Úředníci přicházeli ze zabraného území a jiných obcí bez místa. Podobně tomu bylo i u ostatních státních a samosprávných úřadů. Dne 16. listopadu padlo v Poldině huti při práci dvěma dělníkům, Vlčkovi z Kladna a Bauerovi z Motyčína, koradlo o váze 52 q na ruce a porazilo je. Dne 24. listopadu se konal úspěšný koncert Středočeské filharmonie ve zdejším divadle za pěveckých spolků Slovanka a Lyra z Kročehlav. Pod taktovkou sbormistra K. Hofmana byla provedena Smetanova Česká píseň a závěrečná scéna z Libuše s M. Podvalovou z Národního divadla. Dirigoval Rudolf Vašata. Dne 24. listopadu se znovu sešla komise ohledně Brandova mlýna, kde byly projektovány novostavby pro státní úřady, zejména pro okresní soud. Kronika vyjadřuje naději, že se dosáhne konečné úpravy tohoto kouta Kladna. Dne 26. listopadu převzal vedení zdejšího policejního úřadu opět rada dr. Jaroslav Pek. Dosavadní přednosta dr. Jan Ženíšek odešel do Prahy k policejnímu ředitelství. Dne 27. listopadu měly zdejší holičské provozovny poprvé otevřeno podle usnesení společenstva a následující pondělí bylo zavřeno. V Kračmarově galerii vystavoval kročehlavský rodák profesor J. Holeček čtyřicet akvarelů a dvanáct olejomaleb z jižního Slovenska. Politické strany národních socialistů, agrárníků, lidovců, živnostníků a národního sjednocení rozpustily definitivně své organizace a ustavily se v Národní jednotu. Pokračovaly přípravy na intenzivní využití těžby uhlí ve zdejším revíru. Pražská železářská společnost hledala využití svého podzemního bohatství založením nového dolu u Tuchlovic. Náměstkem vrchního ředitele Pražské železářské společnosti byl jmenován dosavadní ředitel třineckých železáren dr. inž. Jaroslav Hričinský. Novým přednostou báňské správy byl ustanoven vrchní báňský rada Josef Kubát. Dne 6. prosince přestala fungovat dosavadní polní pošta. Příval uprchlíků rostl. Počátkem prosince se jich vyživovalo již přes 500. Dne 9. prosince zavítal do Kladna ministerský předseda Rudolf Beran. Prohlédl si ubytování uprchlíků U Kauchů, odebral se do kuchyně pro uprchlíky v chlapecké škole Na Amálce a ochutnal zdejší oběd. Předtím navštívil Buštěhrad. V doprovodu byli mimo jiné ministr sociální péče Klumpar a radové. Vedoucím péče o uprchlíky ve zdejším okrese byl jmenován okresní tajemník Bureš. K zákroku okresního úřadu byla část uprchlíků zaměstnána ve zdejších velkozávodech. Poznámka k obsahu Sken 189 ukazuje Kladno na konci roku 1938 jako správní a sociální zázemí po záboru pohraničí. Do města přicházejí úředníci bez místa i uprchlíci; jejich počet přesáhl počátkem prosince 500 osob a situaci přijel osobně zkontrolovat ministerský předseda Rudolf Beran. Zároveň se mění politická struktura: několik stran rozpouští své organizace a vstupuje do Národní jednoty. Průmyslová část zápisu se týká Poldiny hutě, PŽS a příprav nové těžby u Tuchlovic. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/189) Kladenská obec vypověděla nájemníky z takzvaných Podhorských baráků, které byly za války nouzově postaveny jižně od Kladna. Zároveň vydala stavební povolení ke stavbě čtyř provizorních domů na pozemcích V lesíku. Československá církev, která pro nedostatek bohoslužebných místností konala obřady na různých místech a později v Ymce, požádala zdejší židovskou náboženskou obec o propůjčení synagogy k bohoslužbám. Bylo jí ochotně vyhověno a vánoční obřady se již konaly v synagoze. Dne 14. prosince navštívil Kladno anglický vyslanec sir Robert Marley, provázený úředními činiteli zdejší politické správy. Prohlédl si ubytovnu U Kauchů, kuchyni pro uprchlíky a odejel zpět do Prahy se slibem peněžního daru na podporu uprchlické akce. Dne 15. prosince odešel z divadla tajemník Bohumil Tichý do Švandova divadla v Praze. Dne 17. prosince byla na náměstí zahájena slavnost Vánočního stromku ve prospěch chudých dětí. Vybralo se 3 000 Kč. Městské zastupitelstvo zaslalo nově zvolenému prezidentu republiky Emilu Háchovi projev úcty a oddanosti. V hranici řadila ve zdejším okrese slintavka a kulhavka, která zasáhla citelně některé obce Unhošťska. Národní jednota, nová státní strana, dokončila nejdůležitější organizační práce. Termín pro vstup byl stanoven bezpodmínečně do 31. prosince. Uprchlíci v kladenském okrese byli úřady nuceni k práci v zemědělství i v průmyslu, aby si mohli vydělávat na chléb. Dne 21. prosince byla při poradě těžařů se zástupci dělnictva na báňském ředitelství Pražské železářské společnosti stanovena vánoční výpomoc dělníkům a horníkům společnosti: 180 Kč ženatým a 120 Kč svobodným. Na Štědrý den byla v Dělnickém domě pro uprchlíky připravena společná štědrovečerní večeře z polévky, smažených ryb a čaje. Proslov měl místní děkan P. Josef Klouček. Dne 28. prosince byla úředně rozpuštěna Komunistická strana v Československé republice. Tím pozbyli mandáty členové této strany v městském zastupitelstvu, komisích a jiných veřejných institucích. Koncem roku nastoupilo SK Kladno na sportovní turné v severní Africe pod vedením pokladníka A. Grima. Účastnili se hráči Tichý, Kusala, Šmejkal, Kožohorský, Rašplička mladší, Sklenička, Beneš, Rašplička starší, Votíček, Junek a Kožohorský. Zápasy byly sehrány s Alžírem, Galií, Bonou, Tunisem a XI. Arabů. Dne 28. listopadu byl z hornických mezd vyplacen příspěvek ve prospěch uprchlíků. U Pražské železářské společnosti činil 18 281 Kč, u Angločeské společnosti v Lánech 3 750 Kč a u dolů Prago ve Vrapicích 3 271 Kč, celkem 25 302 Kč. Baráčnická obec v Kladně věnovala svým chudým členům a zaopatřencům 1 450 Kč, uprchlíkům 500 Kč, dobročinným institucím 200 Kč a nemocným členům 520 Kč. Masarykova liga proti tuberkulose rozdělila čtyřiceti rodinám potraviny v ceně 2 000 Kč, uprchlíkům věnovala 1 000 Kč a na léčení chudých nemocných věnovala v roce 1938 celkem 35 000 Kč. Poznámka k obsahu Sken 190 uzavírá rok 1938 přes bydlení, uprchlíky, církevní život, politické změny a sociální pomoc. Kronika zaznamenává vypovězení Podhorských baráků, provizorní domy, bohoslužby československé církve v synagoze a návštěvu britského vyslance u uprchlíků. Závěr roku rámuje rozpuštění Komunistické strany, vánoční pomoc dělníkům a uprchlíkům, africké turné SK Kladno a několik konkrétních sbírek pro chudé a uprchlíky. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/190) Rok 1939 začíná jmenováním druhého notáře pro Kladno. Ministrem spravedlnosti byl ustanoven Dr. Jiří Svoboda, dříve působící v Dobřanech. Dosavadní okresní veterinární rada odešel do výslužby a na jeho místo nastoupil nový veterinární rada z Mostu. Jména jsou v rukopisu hůře čitelná. V Libušíně zemřel farář František Suchý, arcibiskupský notář a čestný konsistorní rada, ve věku 72 let. Kronika jej popisuje jako vyhledávaného léčitele, lidumila a vlastence; narodil se v Řeporyjích roku 1866 a studoval medicínu i theologii. Dne 3. ledna spáchal ženatý horník Antonín Menger z Kladna sebevraždu skokem pod vlak na přejezdu od jatek ke Kročehlavům. SK Kladno se vracelo ze severoafrického zájezdu přes Strasbourg. Sehrálo zápas s Racing Clubem Strasbourg a v Eschu v Lucembursku nastoupilo proti kombinovanému mužstvu. Ve školách a úřadech v Kladně byly sňaty obrazy prezidenta a nahrazeny státními znaky. Samaritánský odbor Červeného kříže v Kladně poskytl v roce 1938 pomoc v 1 085 případech a do nemocnic převezl 2 133 osob. V kladenském revíru bylo roku 1938 zaznamenáno 13 smrtelných hornických úrazů: na dolech Anna–Laura 6, Max 4, Schoeller 2 a Mayrau 1. Zůstalo 13 vdov a 16 sirotků. Okresní nemocnice v Kladně měla v roce 1938 přibližně 11 000 pacientů. Městská knihovna vypůjčila v roce 1938 29 632 čtenářům 88 732 svazků knih. Kladenské divadlo sehrálo roku 1938 195 představení, z toho 163 v Kladně a 32 na zájezdech. Poldina huť zaměstnávala koncem roku 1938 přibližně 5 300 dělníků. Dne 10. ledna se Pražská železářská společnost rozhodla zarážet a hloubit nový důl Jaroslav v Tuchlovicích. Důl měl být vlečkou spojen s nádražím v Lánech. Do správní rady Pražské železářské společnosti byl kooptován předseda správní rady Živnobanky Dr. Jaroslav Preiss. Dne 14. ledna zemřel úředník Revírní bratrské pokladny Stanislav Krupka. Působil v humanitních spolcích a v Klubu českých turistů. Z Kladna odešel Jaroslav Davídek, rada politické správy a kladenský rodák; obresní péče o mládež mu věnovala rozlučku. Jeho místo převzal vrchní komisař Jan Hebajzn. V Kladně vznikl studentský odbor Katolické akce a připravoval veřejné přednášky. Bývalý starosta František Pavel se dožil sedmdesáti let. Kronika připomíná, že pocházel z Pouchova u Hradce Králové a po léta působil jako úředník nemocenské pojišťovny v Kladně. V důsledku zákazu provdaných žen ve veřejných službách opustilo v okrese Kladno místa dosud sedm vdaných učitelek a jedna vdaná jednatelka. Poznámka k obsahu Sken 191 otevírá rok 1939 jako období statistických bilancí a rychlých správních změn. Kladno má druhého notáře, mění se veterinární správa, městská knihovna, divadlo, nemocnice a Červený kříž vykazují rozsáhlou činnost a průmyslová část města zůstává svázaná s Poldinou hutí a Pražskou železářskou společností. Zápis současně zaznamenává sociální a politické napětí: hornické úrazy, úpravy veřejné správy, konec některých pracovních míst vdaných žen a vznik studentské Katolické akce. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/191) Dne 22. ledna byla v neděli oficiálně nařízena sbírka pro uprchlíky. Jejího provedení se účastnili mimo jiné okresní hejtman Jan Faktis, policejní rada Dr. Lek, starosta Pavel, důstojnický sbor zdejší posádky a další osobnosti. Vybráno bylo celkem 109 341,45 Kč. Dne 30. ledna se v Sokolově konaly odvody uprchlíků do pracovních táborů. Ze 400 svolaných bylo odvedeno 240 osob. Počátkem roku odešel do výslužby dosavadní ředitel Občanské záložny Josef Bláha. Na jeho místo byl jmenován Karel Meissner, dosavadní vrchní pokladník téhož ústavu. Společenstvo malířů stanovilo minimální ceny: průměrně za kuchyni 77 Kč a za pokoj 75 m² válečkovaný 112 Kč. Okresní úřad usnesení schválil. Protože Komunistická strana a její průmyslové odbory byly rozpuštěny, opustili komunističtí delegáti v závodních radách hor a železáren své funkce. Starosta František Pavel byl Národní jednotou vyzván k rezignaci. Dne 30. ledna přečetl ve schůzi městského zastupitelstva prohlášení, podle něhož považoval starostenskou funkci za příliš důležitou na to, aby byla ponechána rozhodnutí jedné osoby, a žádal rozhodnutí organizace voličů. Dne 1. února odešel do výslužby soudní rada Dr. G. Červenka a předseda zdejšího okresního soudu. Na jeho místo nastoupil soudní rada František Tichý. Dne 1. února odešel do výslužby ředitel zdejší okresní nemocnice profesor Karlovy univerzity MUDr. Bohumil Niederle. V Kladně působil od založení nemocnice jako primář, později byl jmenován zdravotním radou, docentem a mimořádným profesorem pražské univerzity. Město po něm pojmenovalo ulici u nové nemocnice. Kronika uvádí, že na Kladensku téměř nebyli nezaměstnaní. Pracovní útvary pod vojenským vedením absorbovaly velkou část nezaměstnaných, čímž se šetřilo na podporách i veřejném stravování. Kvůli nařízení o propouštění vdaných žen z veřejných služeb odešly do soukromí další dvě oblíbené učitelky: profesorka státního gymnázia M. Pižlová a cvičná učitelka při učitelském ústavu M. Frýdová. Dne 7. února se na rozcestí poblíž kladenských jatek srazilo dodávkové auto Josefa Patky s motocyklem Josefa Laudy z Doks. Bilance nehody byla vážná: několik osob bylo zraněno a odvezeno do nemocnice. Dne 12. února zahájil starosta František Pavel v Kračmarově galerii výstavu obrazů akademické malířky Ludviky Smrčkové. Úvodní řeč pronesl legační rada ministerstva zahraničí Dr. Oldřich Reindl. Výstava asi padesáti originálů z autorčiny norské cesty trvala do 19. února. Poznámka k obsahu Sken 192 zachycuje Kladno v prvních týdnech roku 1939 mezi sociální pomocí, nucenou pracovní mobilizací a politickou přestavbou veřejného života. Sbírka pro uprchlíky vynesla přes 109 tisíc Kč a odvod uprchlíků do pracovních táborů ukazuje, jak stát řešil lidi z pohraničí nejen podporou, ale i nuceným zařazením do práce. Současně se mění vedení institucí: rezignaci čelí starosta František Pavel, z nemocnice odchází Bohumil Niederle a ve veřejné službě končí další vdané ženy. Kronika tak spojuje místní každodennost s celostátní autoritativní proměnou druhé republiky. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/192) Dne 9. února se v Lidovém domě za účasti asi 1 400 lidí konal projev Mladé národní jednoty s heslem „neslibujeme — pracujeme“. Po uvítání okresním náčelníkem Prokopem promluvili o aktuálních otázkách krajský vedoucí Špaček z Unhoště, ústřední redaktor Drabík, ruský náčelník Dr. Lužanský a horník Lednický. Projev byl zakončen státní hymnou a písní Hej, Slované. Dne 14. února přednášel v Katolickém domě v rámci Katolické akce spisovatel Ing. Frant. Laycock na téma Národní kultura. Dne 17. února přednášel profesor Karlovy univerzity Dr. Josef Vašica na téma svatováclavské tradice. Obě přednášky byly hojně navštíveny. Dne 19. února odešel na odpočinek řídící učitel pan Rosol. Ve schůzi učitelské jednoty Komenský mu byl předán čestný diplom za dlouholetou veřejnou organizační činnost. Dne 20. února se konala schůze starostů kladenského okresu, kterou v zastoupení okresního hejtmana řídil sociální referent, vrchní komisař Hebajzn. Jednalo se o opatření práce a bytů pro uprchlíky. Bylo navrženo stavět pro uprchlíky domky za 10 až 15 tisíc Kč, pokud obec poskytne stavební místo zdarma. Dne 25. února vystoupila ve zdejším divadle ve Šmírkově veselohře Příklady táhnou v úloze Baitlové herečka Růžena Nasková z Národního divadla. Dne 1. března vypsala obec kladenská veřejnou soutěž na stavbu třípatrového domu v ulici Boženy Němcové. Dne 5. března bylo v Lánech u hrobu prezidenta Masaryka asi 20 000 lidí. Z celých Čech byly vypraveny autobusy a korporace domobranců, sokolů, legionářů a sportovců. Z Kladna se dostavila deputace sokolské župy Budečské v čele se starostou Kleinerem. Vedoucím tajemníkem Národní jednoty v Kladně byl jmenován Eduard Justich z Českého Těšína. Druhým tajemníkem byl Karel Novák. Sekretariát byl umístěn ve Slavii. Dne 7. března se v divadle konala vzpomínková slavnost na zemřelého prezidenta T. G. Masaryka. Také jiné instituce uctily jeho památku. Městská spořitelna v Kladně slavila 40 let trvání. Vydala výroční zprávu obsahující dějiny ústavu za léta 1898–1938, účetní bilance a hospodářský přehled. Za dobu trvání bylo uloženo 1,546 miliardy Kč od 936 047 vkladatelů a vybráno 1,485 miliardy Kč od 668 379 vkladatelů. Z čistého výtěžku za správní rok 1938 věnovala spořitelna na dary celkem 473 000 Kč, z toho městu Kladnu a jeho institucím 342 000 Kč, kladenským korporacím 101 000 Kč a na slavnosti 70 000 Kč. Dne 7. března se v Praze konala schůze správní rady Pražské železářské společnosti. Těžba uhlí stoupla v roce 1938 asi na 14 640 000 q, těžba rudy činila 6 880 000 q, výroba železa 3 700 000 q, oceli 4 160 000 q a tovární výroba 2 380 000 q. Stav zaměstnanců byl 1 220 úředníků a 14 326 dělníků. Dividenda měla činit 6,5 %, tedy 30 Kč na akcii. Čistý zisk společnosti byl 8 390 000 Kč. Poznámka k obsahu Sken 193 ukazuje přelom února a března 1939 jako čas organizované národní mobilizace a bilančních zpráv velkých institucí. Veřejný prostor vyplňuje Mladá národní jednota, Katolická akce, vzpomínky na Masaryka a řešení bydlení pro uprchlíky. Město současně pokračuje v běžné správě: vypisuje stavební soutěž a pořádá kulturní program. Hospodářsky důležitá je výroční zpráva městské spořitelny a bilance Pražské železářské společnosti. Kronika tím zachycuje finanční a průmyslové zázemí Kladna těsně před okupací. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/193) Dne 9. března schválil okresní úřad v Kladně jmenovací dekrety 13 členů městského zastupitelstva jmenovaných za vyloučené komunisty. Z nich byli 2 členové Strany práce a 11 členů Národní jednoty. Mezi nově jmenovanými členy jsou v rukopisu uvedeni mimo jiné Antonín Pešty, El. Mikésová, V. Hnetana, Dr. Ortmann, Fr. Vávra, Jar. Korec, Oldřich Černohorský, Var. Pešty, Hugo Tauber, Ant. Hnát, Jindřich Jedlička, Ant. Pěnička a Frant. Hofmann. Některá jména jsou rukopisem obtížněji čitelná. Dne 10. března zemřel Ladislav Beneda, stavitel Pražské hutní společnosti a zástupce německé strany na radnici. Dne 14. března byl v Bratislavě na historické schůzi sněmu vyhlášen samostatný slovenský stát a jeho hlavou byl proklamován Mons. Dr. Jozef Tiso. Vládu mělo tvořit jedenáct ministrů. Dne 15. března ráno se obyvatelé z rádia dozvěděli, že německé říšské vojsko obsazuje Čechy a Moravu a že nad nimi převezme Německá říše protektorát. Kronika poznamenává, že politické události přišly v posledních dnech s rychlostí přímo šílenou a téměř každá hodina přinášela nové změny. V Kladně byl marně očekáván příchod říšských německých oddílů. Kronika výslovně opravuje zprávy některých cizích časopisů, podle nichž mělo v Kladně dojít k násilnostem vůči občanům německé národnosti nebo jejich majetku. Podle zápisu to nebyla pravda. Na radnici se shromáždili za přítomnosti starosty představitelé města, zatímco německá menšina čekala na náměstí před radniční budovou. Ani druhého dne se v Kladně německé pozemní jednotky neobjevily. Město jen přelétala německá bojová letadla; kronika uvádí asi 70 přeletů na cestě do Prahy. Teprve v pátek asi od deváté hodiny dopolední přijeli do Kladna první říšští vojáci. Byli to motocyklisté, kteří se dlouho nezdrželi, vyvěsili plakáty o převzetí moci říšskou armádou a odjeli do Prahy. Až k poledni přijely do města motorizované jednotky, zastavily na náměstí a byly uvítány občany německé národnosti pozdravem „hieg heil“ a kyticemi. Vůdce oddílu poručík Adam byl uvítán na radnici česky starostou Pavlem a zdá se, že mu byla přetlumočena slova do němčiny. Poděkoval za přijetí a odejel s vojskem do ubikace. Po obsazení Čech a Moravy byly v nejbližších dnech vyhlašovány důsledky nového stavu. Vyhláška ze dne 16. března 1939 podepsaná vůdcem a říšským kancléřem Adolfem Hitlerem stanovila Protektorát Čechy a Morava jako nový politický útvar. Říšská marka se stala zákonným platidlem vedle koruny v poměru 1:10. Byl vydán zákaz jízdy vlevo a nařízena jízda vpravo. Hostince musely být bezpodmínečně uzavřeny ve 21 hodin a všechny zbraně i střelivo měly být ihned odevzdány. Poznámka k obsahu Sken 194 je klíčový pro březen 1939. Spojuje poslední personální zásahy do městského zastupitelstva po rozpuštění KSČ s rozpadem republiky a vznikem protektorátu. Kronika zachycuje Kladno v den obsazení: město nejprve čeká na německou armádu, nad městem létají letadla a teprve poté přijíždějí první motorizované jednotky. Zápis zároveň odmítá dobové zahraniční zprávy o údajných násilnostech vůči místním Němcům. Závěr skenu uvádí první praktická okupační opatření: kurz marky, jízdu vpravo, omezení hostinců a povinnost odevzdat zbraně. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/194) Dne 17. března večer přijel do Kladna oddíl říšské státní policie ze Saska pod vedením policejního majora Brauera. Přijel v autobusech, osobních a nákladních autech a na motocyklech. Pro úřadování mu byly uvolněny dvě místnosti v prvním poschodí radnice. Úřadovat začal druhého dne ráno. K okresnímu úřadu byl vedle českých úřadů dosazen vrchní zemský rada NSDAP Meusel. Přiděleni mu byli jako referenti Wöhmert a inspektor Schäfer. Obvod působnosti tohoto oberlandrata zahrnoval okresy Kladno, Slaný, Louny a Kralupy. Divadla, biografy a jiné podniky hrály denně od 20 hodin a obyvatelstvo se mohlo volně pohybovat do 24 hodin. Od půlnoci do 6 hodin ráno bylo možné zdržovat se na ulici jen na zvláštní průkazku. Veškeré rozhlasové vysílače musely být odevzdány, přijímače si obyvatelstvo mohlo ponechat. Městem procházely německé policejní hlídky. Dne 20. března navštívili zástupci Národní jednoty oberlandrata Meusela a zástupce policejního velitele setníka Bartische, aby jim tlumočili přání po klidném a přátelském spolunažívání s německými spoluobčany. Ti projev přijali s potěšením. Dne 21. března bylo zřízeno Národní souručenství. Prezident Dr. Emil Hácha do něj jmenoval 50 členů. Nový útvar měl fungovat na místě dosavadní Národní jednoty. Dne 21. března dopoledne vtáhlo do Kladna pravidelné říšské vojsko. Nejprve dělostřelci, odpoledne pěchota s plukovní hudbou pod plukovníkem Hornem. Vojsko bylo uvítáno před radnicí oberlandratem Meuselem, vůdcem německé menšiny Ing. Steinsdörferem a starostou Františkem Pavlem. Dne 21. března byla výnosem německé policie povolena hodina pro hostince a kavárny do půlnoci. Pomocný sbor Bayerů, který původně působil pohraniční výzvědnou službou, rozšířil svou působnost i na Kladno. Zemřel Václav Bouška, známý majitel pohřebního ústavu. Dne 23. března byly vyvěšeny vyhlášky policejního úřadu. Obyvatelstvo bylo upozorněno, že všechny přestupky namířené proti německé branné moci nebo německé říši budou souzeny a trestány podle německého trestního práva. Týkalo se to i rozšiřování a lepení plakátů. Dne 26. března se na Wilsonově náměstí konala přehlídka říšského vojska, kterou provedl divizní generálporučík Olbricht. Dne 26. března konala Občanská záložna svou 75. valnou hromadu za předsednictví Dr. Ignáce Hajna. Čistý zisk za rok 1938 činil 325 000 Kč, z čehož bylo 60 000 Kč věnováno na národní, dobročinné a kulturní účely. Dne 27. března byl výroční trh, ale byl velmi slabě navštíven jednak pro změněné veřejné poměry, jednak pro nepohodu panujícího dne. Dne 29. března se opět začalo vyučovat na státním gymnasiu, které bylo asi deset dní zavřeno. Dne 27. března zemřel Stanislav Karláček, dlouholetý činovník a později tajemník živnostenské strany. Poznámka k obsahu Sken 195 popisuje první dny faktické okupační správy v Kladně. Do města přijíždí říšská policie, na okresní úřad je dosazen oberlandrat s působností pro Kladno, Slaný, Louny a Kralupy a po městě začínají chodit německé policejní hlídky. Zápis ukazuje i rychlou proměnu veřejného života: vznik Národního souručenství, slavnostní vjezd říšského vojska, vyhlášky s hrozbou německého trestního práva, omezení nočního pohybu a návrat školní výuky po několika dnech uzavření. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/195) Dne 27. března bylo kladenské městské divadlo pro tuto sezonu opět zadáno paní Štefanii Langrové. Dne 2. dubna bylo podle sčítacího odhadku zjišťováno, kolik občanů v městě Vyštyřech připadá Národní pomoci. Cena masa za kilogram byla úředně stanovena na 12 až 14 Kč, tvarohu na 3,30 Kč a jednoho vajíčka na 50 haléřů. Krajským vedoucím Národního souručenství pro župu lounskou byl jmenován učitel Jaroslav Hladký. Okresním vedoucím pro okres kladenský se stal učitel státní průmyslové školy Rudolf Helebrant. Za zemřelého zmocněnce německé strany v městském zastupitelstvu Ladislava Benedu byl jmenován Ing. Roman Stanall. Dne 4. dubna složil s ostatními nově jmenovanými členy zastupitelstva slib do rukou starosty města. Rozhodnutím ministerstva vnitra byl knihovníkem zdejší městské knihovny jmenován dosavadní správce knihovny v Kročehlavech Josef Milovec. Kralupský pivovar prodal dům na rohu Riegrovy a Machovy ulice Poldině huti, která jej adaptovala na soukromé byty pro zaměstnance. Dům přestal sloužit jako hostinec. V USA ve státě Illinois byly k uctění památky zesnulého chicagského starosty Antonína Čermáka, kladenského rodáka, vydány dvě poštovní známky s jeho obrazem. O velikonočních svátcích bylo pěkné počasí a obyvatelstvo hojně vyjíždělo do přírody. Průmyslová zdejší škola, kde se vyučovalo také německy, byla vydržována a vyučování se konalo v Dělnickém domě, v YWCA, ve škole na Amálce a v Hornickém domě. Komise pověřená přejmenováním ulic navrhla městskému zastupitelstvu nová jména ulic. Dosavadní Liebknechtova ulice měla nést jméno Svatováclavská podle Váni-Sukova rodiště, Marxova měla být Chleborádova, Engelsova Štechova a Lassallova Bukošova. Ulice Ladislava Zápotockého měla zůstat nezměněna. Dne 20. dubna se k narozeninám Adolfa Hitlera konala přehlídka branné moci před Revírní bratrskou pokladnou. Promluvil plukovník Horn a po přednesu říšské hymny defilovala posádka před zástupci vojska a úřadů. Účast na slavnosti byla hojná zejména ze strany zdejších německých občanů. Předsedou správní rady Poldiny hutě byl jmenován Dr. Karel Rasche z Drážďanské banky v Berlíně. Místopředsedou se stal generální ředitel Vítkovického horního a hutního těžařstva Karel von Húke. Ve vedení Národního souručenství v Kladně byli jmenováni: vedoucí Ing. Duchač Jaromír, zástupce Lor. Příhoda, druhý zástupce Jaroslav Volf, třetí zástupce Josef Čechák a čtvrtý zástupce Tomáš Brynych. Jednatelem se stal Pavel Šrámek, hospodářem Václav Drvota, sociálním činovníkem Josef Karáš, propagačním K. Kasík, dozorci děkan Josef Klouček a Aug. Vojtěch a zapisovatelem Jan Dvořák. Koncem dubna proběhl v Kladně nábor do Národního souručenství s výsledkem, který kronika označuje jako radostný: z 6 994 mužů přicházejících v úvahu se přihlásilo 6 873, tedy 98,8 %. Poznámka k obsahu Sken 196 ukazuje duben 1939 jako měsíc rychlé institucionální přestavby. Národní souručenství získává župní, okresní i místní funkcionáře, městské zastupitelstvo doplňuje německého zástupce a radnice připravuje přejmenování ulic. Současně se do rukopisu dostává průmysl: Poldina huť kupuje dům pro zaměstnance a v jejím vedení se objevují německé bankovní a průmyslové osobnosti. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/196) Dne 27. dubna se v městském divadle konalo slavnostní představení pořádané k poctě osmdesátých narozenin kladenského rodáka, spisovatele Václava Štecha. Hrála se jeho hra Habada a Jordán. Oslavenec byl osobně přítomen, byl vyvolán na jeviště a za město Kladno mu byla podána okružní adresa a akademickým malířem Vetešníkem zhotovený obraz. Koncem měsíce odešel po pětiletém působení v Kladně okresní školní inspektor Jan Rysavý, jmenovaný do Rokycan. Kronika jej líčí jako váženého a oblíbeného pracovníka. Na jeho místo byl jmenován školní inspektor Karel Poláček. Koncem dubna byla stanovena střední cena vepřů do 70 kg od chovatele na 8,75 až 9 Kč za kilogram živé váhy. Střední cena vajec byla 45, 55 až 65 haléřů. Dne 1. května bylo divadelním představením Smetanovy Prodané nevěsty zahájeno pracovní Národní souručenství. V městském divadle hrála Středočeská filharmonie pod taktovkou Rudolfa Vašaty, dirigenta Státní opery v Praze, a spoluúčinkovali pěvečtí sólisté. Zapojily se také hlasy mladých studentů a studentek připravené učitelem zdejšího gymnázia Vladimírem Jankovcem. Dne 1. května odešel na odpočinek ředitel měšťanské školy Josef Lukeš. Byl veřejně činný jako komunální pracovník, předseda divadelní správy, člen kulturní komise města Kladna a spolku Komenský. Na Kladensku působil od roku 1903. Dne 2. května začala nová úprava otvírání a zavírání obchodů schválená podle návrhu obchodního gremia zemským úřadem. Ve všední dny měly být obchody otevřeny od 8 do 12.30 a od 14.30 do 18 hodin, v sobotu do 19 hodin. V neděli mělo být zavřeno, o svátcích otevřeno jen od 8 do 11 hodin. Počátkem května zaměstnávala Pražská železářská společnost na dolech 345 úředníků a 5 600 dělníků, v železárnách 441 úředníků a 5 289 dělníků. Poldina huť zaměstnávala 518 úředníků a 5 807 dělníků. O svátku matek bylo v Kladně vybráno na dobročinné účely 11 039 Kč. Dne 11. května vystoupili v Hilbertově divadelní hře Vina hosté pražského Národního divadla Olga Scheinpflugová a Zdeněk Štěpánek. Dne 18. května účinkovali v městském divadle v samostatném koncertě populární Košvanovi učitelé. Obecenstvo se podle kroniky dobře bavilo. Poznámka k obsahu Sken 197 spojuje kulturní provoz, školství, regulaci obchodu a průmyslovou zaměstnanost. Městské divadlo připomíná Václava Štecha a uvádí Prodanou nevěstu v režii dobové Národní souručenosti. Odchází školní inspektor Jan Rysavý a zavádí se nová jednotná otevírací doba obchodů. Pro hospodářské dějiny Kladna jsou podstatná čísla zaměstnanců Pražské železářské společnosti a Poldiny hutě z počátku května 1939. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/197) Dne 18. května oslavila Poldina huť padesát let svého trvání. V ten den, před půl stoletím, byla zaregistrována v obchodním rejstříku. Kronika připomíná, že za dobu svého trvání vykonala velký kus sociální práce a patřila mezi známé železářské podniky. K jubileu vydalo ředitelství obsáhlý almanach v němčině. Dne 18. května bylo Kladensko zasaženo silným krupobitím, které způsobilo poměrně značné škody na polích i majetku. Dne 21. května byl vypsán nábor mládeže do Národního souručenství. Ze 3 309 mladých se přihlásilo 3 253, tedy 98,70 %. Dne 25. května zemřel soukromník a bývalý řezník Václav Čermák. V závěti odkázal 100 000 Kč Svatoboru, nadačním fondům pro nemocné obchodníky a živnostníky 100 000 Kč, pro nemajetné studující 100 000 Kč, spolku řezníků a uzenářů 50 000 Kč a spolku kladenských hasičů 25 000 Kč. Dům čp. 331 na Wilsonově náměstí určil na nadaci pro slepé a zmrzačelé. O svatodušních svátcích hostovala v městském divadle Olomoucká opera. Uvedla Smetanovu Prodanou nevěstu, Kovařovicovy Psohlavce, jugoslávskou operetu Lašská Onora jači, Straussova Cikánského barona, Verdiho Aidu a Smetanovu Libuši s hosty Národního divadla a dirigentem Rudolfem Vašatou. Poldina huť zakoupila pozemky a budovy bývalé závodní nemocnice, dosud interního oddělení Niederlovy okresní nemocnice, a hodlala tam postavit nádraží. Od 15. května, kdy byla nařízena likvidace všech uprchlických organizací, pracoval okresní úřad na rušení uprchlických ubytoven. Uprchlíci byli zařazováni do pracovních útvarů nebo výrobního procesu. Staří a nemocní měli být umístěni v českobrodském zámku a ve dvou sousedních okresech. Dne 4. června se po západu slunce objevila na západě neobvyklá krvavě jasná barva oblohy. Kronika ji považuje za vzácný přírodní úkaz, patrně způsobený lomem paprsků z vulkanických míst a prachem ve vzduchu po výbuchu sopek. Dne 7. června provedla Středočeská filharmonie s velkým úspěchem ve Slaném Smetanovu Mou vlast pod taktovkou Rudolfa Vašaty. Dne 8. června ráno, na den Božího těla a přesně padesát let od incidentu z roku 1889, byl před státním gymnáziem nalezen mrtvý vrchní strážmistr říšské pořádkové policie Wilhelm Kniest. Policie a četnictvo byly uvedeny do pohotovosti, mnoho osob bylo zadrženo a vyslýcháno, ale pachatele se nepodařilo vypátrat. Starosta František Pavel byl také vyslýchán a celá zdejší vládní policejní pohotovost byla odzbrojena, zajištěna a odvezena do Prahy. Služby se ujala říšská německá policie. Poznámka k obsahu Sken 198 má dvě výrazné roviny: jubileum Poldiny hutě a začátek dramatických represí po vraždě německého policisty. Poldina huť slaví padesát let, vydává německý almanach a rozšiřuje majetkové zázemí. Veřejný život vyplňují kulturní hostování, nábor mládeže do Národního souručenství a likvidace uprchlických ubytoven. Závěr skenu popisuje nález mrtvého říšského policisty Wilhelma Kniesta před gymnáziem. Událost vyvolala rozsáhlé výslechy, odzbrojení místní policie a převzetí služby říšskou německou policií. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/198) V důsledku této smutné události bylo nařízeno říšským protektorem a červenými vyhláškami ještě téhož dne vyvěšenými stanoveno pro policejní okres kladenský několik opatření. Byl zakázán veškerý shromažďovací život pod širým nebem, uzavřeny všechny biografy, divadla a veřejné místnosti a také všechny školy pro stravovací činnost velké části učitelského sboru. Od 20 do 5 hodin musely být domovní dveře i okna zavřeny; do otevřených oken mělo být stříleno. Byl sesazen starosta a městské zastupitelstvo v Kladně, dosazen vládní komisař a odzbrojeni a jistováni příslušníci české státní policie pro nesplnění služební povinnosti. Pokud by pachatelé nebyli dopadeni do 20 hodin dne 9. června, měla být učiněna další opatření. Národní souručenství vyzvalo 9. června občanstvo, aby bylo nápomocno úřadům ve vyhledání vraha. České časopisy zaujaly k této vraždě odsuzující stanovisko. Obcím kladenského policejního obvodu byla v důsledku vraždy uložena pokuta 50 000 říšských marek, tedy 500 000 Kč. Z toho připadlo na město Kladno 336 400 Kč. Pokuta byla ihned požadována a rozvržena podle daní na obyvatelstvo. V sobotu 10. června bylo vedení města svoláno do zasedací síně radnice. Bylo mu oznámeno, že říšským vládním komisařem pro město Kladno byl jmenován Ing. Rudolf Steinsdörfer, inženýr Poldiny hutě. Ten se ihned ujal úřadování. Za zavražděného strážmistra Wilhelma Kniesta se 9. června konala smuteční tryzna v reálném gymnasiu. Účastnily se jí vojenské jednotky okupační moci a obecenstvo povětšině z německých kruhů. Dne 10. června se konal pohřeb zavražděného. Průvod se zastavil na Wilsonově náměstí, kde hrála vojenská německá hudba smuteční skladby. Po smutečních proslovech se průvod vydal Hajnovou ulicí kolem železáren a Poldiny hutě z Kladna. Zesnulý byl odvezen do rodného města Lipska, kde byl 12. června pochován s vojenskými poctami. Dne 11. června zemřel v Brně kladenský starosta František Pavel. Většina městského zastupitelstva byla tehdy zajištěna a další osobnosti z Kladna byly deportovány. Dne 11. června byl vydán zatykač na těžkého zločince Václava Rubinského z Louky u Mostu, podezřelého z vraždy zdejšího strážmistra. Dne 13. června byla vzhledem k zajišťovacím opatřením zmírněna nařízení ze dnů 8. a 9. června. Byly odvolány body 1 a 2, takže školy mohly opět fungovat. Dne 13. června se české posádkové velitelství přestěhovalo z kasáren do školy u sv. Floriána. Poznámka k obsahu Sken 199 popisuje represivní zásah po vraždě Wilhelma Kniesta jako jeden z nejtvrdších okamžiků roku 1939 v Kladně. Protektorátní vyhlášky uzavřely veřejný život, zavedly noční omezení, sesadily starostu i městské zastupitelstvo a dosadily říšského vládního komisaře Rudolfa Steinsdörfera. Město a obce policejního obvodu dostaly vysokou pokutu. Současně proběhla tryzna a pohřeb zavražděného policisty a krátce poté zemřel sesazený kladenský starosta František Pavel. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/199) Dne 15. června začalo opět vyučování v Masarykově škole práce, která byla dosud sídlem německé říšské policie. Dne 15. června byl v důsledku incidentu na pražském fotbalovém hřišti vyhlášen zákaz všech sportovních podniků do 30. června. Dne 17. června byl z nařízení oberlandrata Meusela upraven zákaz uzavírání hostinců a kaváren tak, že tyto podniky mohly být otevřeny od 6 do 20 hodin. Divadla, biografy a podobné podniky zůstávaly nadále zavřeny. V noci ze 17. na 18. června bylo Kladensko, Slánsko, Berounsko a Křivoklátsko postiženo prudkou bouří s velkým lijavcem a místy i povodní. Zvláště silně byly postiženy obce kolem Lán a Žečevsi. V křivoklátských lesích řádila voda v chatách trampských osad a vyžádala si několik obětí. V Kamenných Žehrovicích utonul před očima diváků mladík Václav Hajský, devatenáctiletý horník. Škoda způsobená živelnou pohromou přesáhla půl milionu Kč. Dne 18. června promluvil v městském divadle vedoucí místní skupiny NSDAP Ing. Rudolf Steinsdörfer o vzájemném poměru Čechů a Němců a vyjádřil naději, že se poměr upraví co nejlépe. Zvláště zdůraznil spolupráci českých dělníků s německými inženýry. Dne 19. června bylo zahájeno dláždění Purkyňovy a Křížovy ulice. Náklad byl rozpočten na 498 000 Kč. Okres kladenský dláždil za městem Štefánikovu třídu až k silnici k jatkám. Dne 19. června zemřel bývalý okresní starosta František Hejma z Dříně. Dne 21. června bylo vydáno nařízení říšského protektora pro celý protektorát o židovském majetku. Bylo v něm určeno, koho je považovat za žida a položída. Vyživovací akce pro uprchlíky, zahájená na podzim minulého roku, byla ke konci června definitivně skončena. Nejvyššího počtu dosáhla v lednu, asi 600 osob; v poslední době klesl počet stravovaných asi na 50 lidí. Zemský výbor v Praze udělil ze svých prostředků kladenskému divadlu subvenci 65 000 Kč. V noci z 24. na 25. června stihlo Kladno velké lijavcem provázené počasí. Větších škod nebylo, ale na sousoší mariánském na Wilsonově náměstí se u sochy Panny Marie utrhla levá ruka a v zámeckém nádvoří se sesula a propadla země do starých sklepů. Kvůli restauraci poškozené sochy byly podniknuty kroky u památkového úřadu v Praze. Kronika uvádí přehled cen potravin na kladenském trhu v červnu 1939: husa krmená 75 Kč, nekrmená 50 Kč, kachna 32 Kč, slepice 25 Kč, kohout 28 Kč, kuře na chov 4 Kč, jitrnice 17 Kč, bůček 75 Kč, krůta 55 Kč, perlička 22 Kč, pár holoubat 15 Kč, králík 25 Kč, sele 180 Kč, vejce 0,65 Kč, selské máslo 32 Kč, čajové máslo 27 Kč, tvaroh 8 Kč, sýr holandský 16 Kč, hrách neloupaný žlutý 4 Kč, zelený 4,20 Kč, zelí hlávkové 1,50 Kč, mrkev 1,20 Kč, cibule 2,40 Kč, sušené švestky 5 Kč, domácí jablka 5,50 Kč, mák 6,80 Kč, zelenina 0,50 Kč, celer 1,50 Kč, květák 2,50 Kč, pórek 1,20 Kč, petržel 1,20 Kč, rajské jablko 6 Kč, okurky zelené 1,50 Kč, mléko nesbírané 1,90 Kč, smetana 1,50 Kč, slivovice 0,80 Kč a v lahvích 1,60 Kč. Maso vepřové stálo 18 Kč, telecí 18 Kč, uzené 22 Kč, koňské 8 Kč a kozí 13 Kč. Na jatkách bylo v červnu 1939 poraženo 2 075 kusů dobytka. Cena za živou váhu činila 4 až 9 Kč a za mrtvou váhu 9 až 12 Kč. Poznámka k obsahu Sken 200 zachycuje Kladno po prvních represích z června 1939: výuka se vrací, ale sport, divadla a biografy zůstávají omezené. Město současně řeší následky bouří, pokračuje v dláždění ulic a zaznamenává protektorátní nařízení o židovském majetku i ukončení vyživovací akce pro uprchlíky. Závěr skenu je cenný pro hospodářské dějiny: uvádí konkrétní ceny potravin na kladenském trhu a údaje o porážkách na jatkách v červnu 1939. [Originální snímek v eBadatelně](https://ebadatelna.soapraha.cz/a/3649/200) #### Navazující hesla - [Samospráva, práce, sociální péče, kultura a každodennost první republiky.](https://kladno.wiki/udalosti/kladno-1918-1938-prvni-republika) - [Městská knihovna a její provoz v první republice.](https://kladno.wiki/udalosti/mestska-knihovna-kladno) - [Městské divadlo, soubory a provoz ve dvacátých a třicátých letech.](https://kladno.wiki/udalosti/mestske-divadlo-kladno) - [Sokol, SK Kladno, šachy a spolkový život.](https://kladno.wiki/udalosti/sport-a-spolky-kladna) - [Sportovní Kladno a předválečné klubové prostředí.](https://kladno.wiki/udalosti/kladensky-hokejovy-mytus) - [Autobusové spojení se Slaným, nádražím a státní autobusové linky.](https://kladno.wiki/udalosti/mestska-hromadna-doprava-v-kladne) - [Nemocenská pokladna, nemocnice, dispenzář a sanitární péče.](https://kladno.wiki/udalosti/kladenske-zdravotnictvi-a-nemocnice)